Jean Marais

Literatura / Biografie / Výtvarné umění / Herectví

[Maré], *11.12.1913 (Cherbourg, Francie) – †8.11.1998 (Cannes, Francie), vlastním jménem Jean Alfred Villain-Marais, francouzský filmový a divadelní herec. Dětství strávil pouze s matkou a kvůli špatnému prospěchu vystřídal několik škol. Vyučil se fotografem a kromě toho studoval na konzervatoři výtvarné umění. V roce 1933 se poprvé objevil před filmovou kamerou, v roce 1936 začal navštěvovat herecké kurzy Charlese Dullina a statoval v jeho divadle Ateliér. Rozhodujícím zlomem jeho života i umělecké kariéry bylo setkání (v roce 1937) s básníkem, dramatikem a režisérem Jeanem Cocteauem, který se stal jeho životním partnerem (jejich vztah bývá někdy označován jako nejslavnější mužská romance filmových dějin, trvající až do Cocteauovy smrti v roce 1963) a který pro něho napsal hlavní role ve svých divadelních hrách (Král Oidipus, Strašní rodiče, Rytíři kulatého stolu) a ve svých poetických filmech (Věčný návrat, Kráska a zvíře, Dvojhlavý orel, Orfeus, Orfeova závěť). Marais se díky své sympatické tváři současně prosadil jako prototyp odvážného romantického hrdiny a milovníka v řadě kostýmních filmů (Ruy Blas, Hrbáč, Kapitán, Kapitán Fracasse, Hrabě Monte Christo, Železná maska), žel z této škatulky se nikdy nevymanil a nepřekročil hranici nenáročných filmů, z nichž mnohé již upadly v zapomnění. Vrcholné období jeho kariéry bylo v letech 1943–1949, kdy natočil své nejvýznamnější snímky Věčný návrat, Kráska a zvíře a Orfeus. Díky své vynikající fyzické kondici se nenechával zastupovat dubléry. V 50. letech se vrátil k divadlu, které bylo jeho velkou láskou – byl členem Comédie Française, kde zároveň působil i jako výtvarník dekorací, a až do roku 1997 účinkoval i na jiných pařížských scénách, především v klasickém repertoáru (Pygmalion, Král Lear, Cyrano de Bergerac, Bídníci, Tartuffe aj.). V 60. letech uplatnil i svůj komediální talent v populární sérii filmů o Fantomasovi. Kromě herectví se od mládí aktivně věnoval i výtvarnému umění (malířství, keramika, sochařství, pokoušel se i o architekturu) a literární činnosti – napsal vzpomínkové knihy Moje čtyři pravdy (1957), Příběhy mého života (1975) a Pohádky (1978). Rovněž napsal jeden balet a nazpíval gramofonovou desku. Svůj poslední film Svůdná krása natočil v roce 1995, o rok později byl vyznamenán řádem Čestné legie. Poslední léta svého života strávil v jihofrancouzském městečku Vallauris nedaleko Cannes.

Vybraná filmografie (herec): drama Děti ulice (1933), Dobrodruh (1933), Skandál (1934), drama Noc v plamenech (1936), Směšné drama (1937), filmová verze Bizetovy opery Carmen (1943), slavná filmová podoba tristanovské legendy podle scénáře J. Cocteaua Věčný návrat (1943), Policie hlásí (1943), slavný pohádkový příběh Kráska a zvíře (1945), adaptace hry Victora Huga Ruy Blas (1947), adaptace hry J. Cocteaua Dvojhlavý orel (1947), románek lásky pilota a letušky Očima vzpomínek (1948), adaptace hry J. Cocteaua Strašní rodiče (1948), drama habsburského rodu Tajemství Mayerlingu (1949), moderní transkripce legendy o Orfeovi v režii J. Cocteaua podle jeho hry Orfeus (1949), fantastický příběh Skleněný zámek (1950), příběh o citových vztazích dvou lidí, které rozdělila válka, Zázraky se dějí jen jednou (1950), drama Volání osudu (1952), společenská komedie Julietta (1953), známá adaptace románu Alexandra Dumase Hrabě Monte Christo (1953), výpravný historický snímek Napoleon (1954), komedie Elena a muži (1955), volný přepis Dostojevského Bílých nocí pod názvem Natálie (1957), dobrodružný příběh z doby Ludvíka XV. Dej pozor, La Toure! (1958), dobrodružný romantický snímek Hrbáč (1959), drama Orfeova závěť (1959), další výpravný historický velkofilm Napoleon (1960), dobrodružný snímek Kapitán (1960), výpravný kostýmní film Kněžna de Cleves (1960), dobrodružná kostýmní romance Kapitán Fracasse (1961), dobrodružná podívaná Ve službách krále (1961), drama Pilát Pontský (1961), romantické drama Tajnosti Paříže (1962), dobrodružný snímek Železná maska (1962), komedie Ctihodný Stanislav (1963), první z filmové série podle dobrodružného románu Pierra Souvestra a Marcela Allaina Fantomas (1964), Vlak z pekla (1965), další dobrodružství komisaře Juva a tajemného zloducha Fantomas se zlobí (1965), dobrodružný snímek Sedm mužů a jedna žena (1966), poslední část fantomasovské série Fantomas kontra Scotland Yard (1966), pohádka podle Charlese Perraulta Oslí kůže (1970), moderní variace antického mýtu o Orfeovi s názvem Parking (1985), drama Rodinné pouto (1986), zmodernizovaná verze románu Victora Huga Bídníci pod názvem Bídníci 20. století (1995), toskánská romance Svůdná krása (1995).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 1. 2021
Autor: PST

Odkazující hesla: André Hunebelle, Jean Delannoy, Ladislav Lakomý, Michèle Morgan, Miroslav Moravec.