Rumunsko
Státy / Evropa / V Evropě
stát v Evropě.
Rozloha/km8391 km2.
Počet obyvatel: 22491 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 94 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1877).
Správní členění: 40 žup a obvod hlavního města.
Hlavní města: Bucuresti 2061 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Constanta 349, lasi 340, Timisoara 328.
Nejvyšší hora: Moldoveanu 2543 m.
Významné řeky: DunSrea 2850 km, Mure; 756 km, Olt 737 km.
Hlavní etnické skupiny: Rumuni 89%, Maďaři 7%, Romové 2%.
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,3% (1991-1996).
Úřední jazyk: rumunština.
Gramotnost: 96,7%.
Náboženství: pravoslavní 87%, římští katolíci 5%, řec. pravoslavní 4%.
Měna: 1 leu (ROL) = 100 boni.
Hospodářství: středně rozvinutý průmysl, zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 1600 USD.
Původními obyvateli dnešního Rumunska byli Ilyrové, Trákové a Skytové, v 7. století př.n.l. vznikly na pobřeží řecké kolonie. Na počátku 2. století zemi ovládli Římané, které později vystřídali Gótové. Ve středověku bylo území rozděleno na 3 knížectví – Valašsko, Moldavsko (od 16. století pod vládou Osmanské říše) a Sedmihradsko (součást Uher). Roku 1812 připadlo Moldavsko Rusku. V roce 1829 získaly Valašsko a Moldavsko autonomii a roku 1858 se spojily. V roce 1878 na základě uznání na Berlínském kongresu vzniklo nezávislé Rumunsko, roku 1881 se země stala královstvím. V první světové válce Rumunsko stálo na straně Dohody, po válce získalo Sedmihradsko, Besarábii a Bukovinu. V roce 1940 byla země donucena odevzdat části území SSSR, Maďarsku a Bulharsku. Ve druhé světové válce stálo Rumunsko na straně Německa, koncem války jej obsadila sovětská armáda. Země se stala součástí východního bloku, přesto si pod diktátorským vedením Nicolae Ceauşesca zachovala jistou míru nezávislosti. Roku 1989 byl Ceauşescu svržen a popraven. V roce 1991 přijala země novou ústavu, roku 2007 vstoupila do EU.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
21. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: Alba, Alba Iulia, Alexandru Ioan Cuza, Apuseni, Arad, bělehradská operace, Bicaz, Bihor, bojaři, Braşov, Braşov, Bukurešť, Călugăreni, Carol I., Červenověžský průsmyk, Cîmpina, Cluj-Napoca, Constanţa, Cucuteni, Dinu Lipatti, Dobrudža, Dobrudžská vrchovina, Dolná zem, Drobeta-Turnu-Severin, Émile Constantinescu, Eugen Jebeleanu, Fogarašsko, Giurgiu, Giurgiu, Gorj, Harghiţa, Hohenzollern-Sigmaringen, Iaşi, judeţ, Mamaia, Mangalia, Mediaş, Michal I. Rumunský, Miercurea-Ciuc, Moldavská vrchovina, moskevská konference, Mureş, Národní demokratická fronta, Olt, Olt, Piatra Neamţ, polenta, pravěké umění, Predeal, Prut, rumunské výtvarné umění, Sibiu, Sibiu, Sighişoara, Sinoe, Siret, Slatina, Timiş, Timişoara, Tîrgu Mureş, Tisa, trácké výtvarné umění, Transylvánská vysočina, Valašská nížina, Vaslui, Vidin, Világos, Vonkajšie Východné Karpaty.
