Sedmihradsko

Místa a oblasti

Transylvánie – historické území v severozápadním a středním Rumunsku. Původně osídleno tráckými kmeny. V období 106–271 bylo součástí římské provincie Dácie, poté bylo ovládnuto germánskými Gepidy, které v 7. století vytlačili Avaři a Slované. V 9. století se zde usadili romanizovaní Valaši. V 9. a 10. století se v oblasti Sedmihradka formovaly první raně feudální státy. V 11.–12. století bylo Sedmihradsko součástí uherského království, v jehož rámci si udrželo rozsáhlou autonomii. Od poloviny 15. století bylo území Sedmihradska dějištěm bojů sTurky, v roce 1541 bylo v Sedmihradsku a ve východouherské oblasti utvořeno samostatné sedmihradské knížectví pod patronací osmanské říše (Jan Zápolský). Do konce 17. století bylo Sedmihradsko oblastí střetávání politických zájmů Turecka, Polska a Habsburků. Některá z knížat, opírajíce se o podporu Turků, stála v čele protihabsburských odbojů uherské šlechty a usilovala o získání uherské koruny (Š. Bočkaj, G. Bethlen, Rákóczi František I.). V roce 1691 bylo Sedmihradsko definitivně začleněno do habsburského soustátí (zachována určitá autonomie), jeho připojení bylo potvrzeno v roce 1699 karlovickým mírem. Od začátku 18. století bylo sedmihradsko centrem protihabsburského feudálního odboje (Rákóczi František II.), který zasáhl oblast Uher až po slovenské území a roku 1711 byl ukončen satmárským mírem. V letech 1784–1785 povstali v Sedmihradsku rumunští rolníci. Povstání urychlilo cestu ke zrušení nevolnictví v roce 1785. Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867, kdy se sedmihradsko stalo součástí Zalitavska, zesílil v této oblasti maďarizační tlak. Proti němu se zformovalo národního hnutí sedmihradských Rumunů (od konce 18. století), které získalo v roce 1881 organizační základnu v Rumunské národní straně. Dne 1.12.1918 bylo Sedmihradsko připojeno k Rumunsku. V roce 1940 připadla jeho severní část na základě tzv. 2. vídeňské arbitráže horthyovskému Maďarsku, od roku 1947 je součástí Rumunska.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 4. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Cluj-Napoca, Fogarašsko, Imre Thököly, Ivan Nenada, Józef Zachariasz Bem, maďarské výtvarné umění, řád německých rytířů, Rákóczi František I., Rákóczi František II., rumunské výtvarné umění, Rumunsko, Simion Barnuţu, Thököly, Trianonská smlouva, vasvárský mír, Vojenská hranice, Wolfgang Bethlen.