bronzová doba

Starověk

Historicko-kulturní období (asi od 3. do začátku 1. tisíciletí př.n.l.), v němž dochází v nejpokročilejších oblastech k vytvoření rozvinutých státních útvarů, mimo jiné v důsledku rozšíření hutnictví bronzu a jeho běžného užití pro výrobu nástrojů i zbraní. Nejstarší, bronzové nástroje (3. tisíciletí) pocházejí z Iránu, Mezopotámie, Anatólie a jihovýchodní Asie (Thajsko), na konci 3. tisíciletí v jižní Evropě ve 2. tisíciletí pak i v Indii (Harappa) a v Číně (dynastie Šang). Nerovnoměrnost historického vývoje se v bronzové době zvýrazňuje též v závislosti na zdrojích měděných a cínových rud. Dochází ke zrychlení ekonomického a společenského vývoje (rozvoj řemesel, hradiště a vesnická sídla rozklad rodového zřízení), významnou úlohu při tomto procesu mají výhodné geografické prostředí, koncentrace obyvatelstva, směna. Pro střední Evropu (první bronzy na počátku 2. tisíciletí) jsou významné obchodní stezky a blízká ložiska rud (Alpy, Slovenské rudohorie, později krušnohorský cín). Bronzová metalurgie navazuje na měděnou z eneolitu, nejprve je rozšířen tzv. arzénový bronz (bez cínu). K běžné výrobě bronzu dochází před polovinou 2. tisíciletí, asi od 1. tisíciletí byly užívány na zpracování bronzu železné nástroje, ale k zobecnění železa jako kovu dochází v mírném evropském pásmu až na rozhraní 8. a 7. století př.n.l. Severní Evropa získávala měď a cín směnou (za jantar). Obecně se dělí bronzová doba na starší, střední, mladší a pozdní. Určité oblasti mají speciální dělení (například stupně A-D). Ke starší bronzové době patří ve střední Evropě únětická kultura, kultura maďarovská, věteřovská a otomanská, ovlivněné jižní Evropou (Mykény). Na Slovensku se předpokládá i těžba rud. Ve střední bronzové době značnou část střední Evropy ovládly mohylové kultury (českofalcká, středodunajská a karpatská), ve východní části piliňská kultura. V mladší bronzové době převládá komplex popelnicových polí, u nás zejména lužická, knovízská, milavečská, velatická kultura, vytvářejí se předpoklady pro vznik halštatského stylu, etnická příslušnost tvůrců těchto kultur je nejasná.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 27. 2. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: české výtvarné umění, Christian Jürgensen Thomson, cín, Dákové, egejské výtvarné umění, halštatské období, holocén, hornictví, Jan Filip, knovízská kultura, krétsko-mykénská kultura, měď, nynická skupina, periodizace pravěkých dějin, pravěké umění, římská říše, rohovec, Sia, štípaná industrie, středodunajská mohylová kultura, subboreál, terramary, Trója, tutulus, Vikletice.