Írán
Státy / Asie / V Asii
Stát v Asii.
Rozloha: 1638057 km2.
Počet obyvatel: 61531 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 38 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): islámská republika (1906).
Správní členění: 25 provincií.
Hlavní město: Tehrán 6750 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Mashhad 1964, Esfahán 1221, Tabriz 1166, Shiráz 1043, Ahváz 828, Qom 780.
Nejvyšší hora: Damávand 5670 m.
Významné řeky (jezera): Aras 1072 km, Karún 850 km; slaná j.: Dar.-ye Orúmiyeh 5800 km2, Dar.-ye Namak 2960 km2.
Hlavní etnické skupiny: Peršané 46%, Ázerbájdžánci 17%, Kurdové 9%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,4% (1991–96).
Úřední jazyk: perština.
Gramotnost: 72%.
Náboženství: muslimové – šíitští 93% a sunnitští 6%.
Měna: 1 íránský riál (IRR) = 100 dinárů.
Hospodářství: rozvíjí se zemědělství, průmysl, významná těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 1000 USD.
První státní útvar Elam vznikl na území dnešního Íránu ve 3. tisíciletí př.n.l., ve 2. tisíciletí př.n.l. se zde usadily první íránské kmeny. Jeden z nich – Peršané – zde v 6. století př.n.l. vytvořil říši zasahující až do Evropy. Později zemi dobyl Alexandr Veliký, po něm se zde vystřídali Parthové a Sásánovci. V 7. století dobyli Írán Arabové, poté zde vládli seldžučtí Turci a Mongolové. Od 15. století se zde střídaly perské dynastie. Díky rusko-britskému soupeření v oblasti si země zachovávala nezávislost, po dvou válkách s Ruskem v 19. století ztratila území na Kavkaze a v střední Asii. Po bolševické revoluci v Rusku ovládli íránskou politiku Britové, kteří v roce 1925 pomohli na trůn dynastii Pahlaví. Za druhé světové války byla země kvůli proněmeckým postojům obsazena sovětskými a britskými vojsky. Po válce ovlivňovaly íránskou politiku USA, vládu usilující o omezení cizích vlivů svrhl roku 1953 převrat. V 60. letech šáh Rezá Pahlaví zahájil politiku reforem a modernizace, která však způsobila těžké sociální problémy. Na protivládní odpor odpověděl šáh terorem. Roku 1979 v zemi proběhla islámská revoluce, která svrhla monarchii a nastolila islámskou republiku v čele s duchovními. V letech 1980–1988 proběhla irácko-íránská válka. Íránská podpora mezinárodního terorismu vedla v 90. letech k sankcím OSN.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
21. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: ájatolláh, Araks, Ariana, Árjové, Arménská vysočina, Asie, Atrak, Ázerbájdžánci, Bagdádský pakt, balúčský jazyk, bronzová doba, CENTO, Gavcháne, Gegham Sarjan, Gruzíni, Hamunská jezera, helénistické výtvarné umění, Isfahán, Joseph von Hammer-Purgstall, Kašan, Kermánšáh, Kopetdag, Kurdistán, Lurové, Mašhad, Nakše Rustam, Násir-ad-Dín Túsí, Ománský záliv, Pasargady, perský jazyk, Perský záliv, Pešdádové, pistácie, Rašt, Rey, ropa, rusko-britské smlouvy, Sanandadž, Sásánovci, šejk ul-islam, šíité, Šíráz, Střední Asie, syrský jazyk, Tabríz, Teherán, Tepe Gijan, Urmia, Urmijské jezero.
