Božena Němcová
Literatura / Biografie
*4.2.1820 (Vídeň) – †21.1.1862 (Praha), rozená Barbora Novotná (příjmení po matce), později Panklová (příjmení po otci), česká spisovatelka, zakladatelka novodobé české prózy. Ve sbírce Národní báchorky a pověsti, umělecky aktualizující českou lidovou slovesnost, se projevil její spontánní vypravěčský talent. Zájem o folklór, uplatňovaný i později (Slovanské pohádky), prohlubovala směrem k lidovému jazyku, životnímu stylu a morálním hodnotám venkovského prostředí, které poznala zvláště za pobytu na Chodsku v letech 1845 až 1848 a při pozdějších cestách na Slovensko. V 50. letech 19. století se Němcová soustředila k povídce vyzdvihující v obrazech života a postav soudobého venkovského a maloměstského prostředí morální hodnoty lidu (Baruška, Rozárka, Karla, Divá Bára). Také v rozsáhlejších prózách (Pohorská vesnice, V zámku a podzámčí, Dobrý člověk), zachycujících důsledky nespravedlivého uspořádání společnosti, jsou mravní a citové hodnoty člověka základem k odstranění bídy a vedou k optimistické víře v lepší svět. Vrcholným dílem, které dosáhlo značné popularity a inspirující síly, je Babička (1855). Do těchto „obrazů venkovského života“ promítla autorka své vzpomínky na mládí. Ústřední postavou je stará venkovská tkadlena Magdaléna Novotná, která tráví sklonek života mezi vnoučaty (Barunka, Adélka, Vilém a Jeník) v rodině své dcery a zetě. Němcová ztělesnila v postavě prosté venkovské ženy ideál lidské moudrosti a životní harmonie. V evropských literaturách 19. století patří Babička mezi první prozaická díla, jejichž hrdinou je prostý lidový člověk. Významnou součástí literární činnosti Němcové jsou žurnalistické úvahy a črty (Obrany z okolí domažlického, Selská politika, Hospodyně, na slovíčko), psané v duchu důsledného demokratismu, a rozsáhlá osobní korespondence. Většina prací Němcové byla tištěna časopisecky a knižně poprvé vyšla až posmrtně v Sebraných spisech, vydaných v letech 1862 až 1863.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
10. 11. 2020
Autor: -red-
Odkazující hesla: Adolf Kašpar, Anna Geislerová, Antonín Grund, Antonín Moskalyk, Bořivoj Zeman, česká literatura, české národní obrození, Čestmír Jeřábek, Daniela Kolářová, dětská literatura, Eva Klepáčová, František Pravda, Helena Růžičková, Hynek Bočan, Ignác Leopold Kober, Irena Kačírková, Ivan Trojan, Jan Helcelet, Jan Malíř, Jana Hlaváčová, Jaroslav Moučka, Jiří Holý, Jiřina Švorcová, Josef Kemr, Josef Somr, Kačenka, Karel Höger, Karel Hruška, Kvasnička a Hampl, Libuše Havelková, Libuše Šafránková, Linda Rybová, Litomyšl, Lubomír Lipský, Martin Růžek, Milena Dvorská, Miloslav Novotný, Nataša Tanská, Ondřej Vetchý, Otakar Vávra, Pawoł Völkel, Petr Čepek, Petr Nárožný, pohádka, Radovan Lukavský, Ratibořice, Růžena Nasková, Růžena Nováková, slovakofilské hnutí, Štefan Cpin, Svetomir Todorov Ivančev, Václav Vorlíček, Vladimír Dlouhý, Vladimír Drnák, Vladimír Menšík, Žofín, Zuzana Stivínová.