české národní obrození
Literatura / Politologie / Jazykověda
Proces formování novodobého českého národa, vznik a rozvoj národněosvobozeneckého hnutí a položení základů novodobé české kultury v období od poloviny 70. let 18. století do roku 1848. České národní obrození bylo zákonitým procesem podmíněným mezinárodně i vnitřně. Ve svých počátcích se projevovalo především v oblasti nadstavby, ale bylo souborem hlubokých sociálně ekonomických přeměn, daných rozvojem výrobních sil, růstem měst a postupem průmyslové revoluce. Do služeb těchto změn byl postaven živý národní jazyk, který plnil revoluční funkci v osvobozeneckém zápase. Obrozenské hnutí obnovilo nebo vytvořilo nový spisovný jazyk, který byl zaváděn do literatury, škol, vědy i hospodářského života. Česká národní kultura dosáhla významného rozkvětu díky práci osobností jako J. Dobrovský, F. Palacký, J. Jungmann, K. H. Mácha a B. Němcová. Klíčovou roli sehrály i instituce, například Česká expedice a Královská česká společnost nauk, která vznikla roku 1774. Obrození v českých zemích prošlo několika fázemi: od „učeneckého zájmu“ o jazyk a folklor, přes národní agitaci až po masové národní hnutí, kdy většina lidu přijala národní program a hnutí nabývalo politického charakteru.
Vytvořeno:
26. 1. 2025
Aktualizováno:
26. 1. 2025
Autor: -red-