dětská literatura

Literatura

Integrální součást umělecké literatury zaměřená tak, aby byla esteticky, didakticky a eticky aktuální pro čtenáře od 3 do 15 let. Posláním dětské literatury je zejména probouzet aktivní vztah k jazyku, podněcovat dětskou spontaneitu a fantazii, vyvolávat podněty k poznávání nových reálií a nenásilně vytvářet kritéria mravního a estetického hodnocení. Od antiky je její součástí bajka, renesanční snahy reprezentují didaktická díla J. A. Komenského (Orbis pictus), romantismus využil folklórní zdroje, například písně, říkadla, pověsti a zejména pohádky jednak v podobě lidové (bratři Grimmové, B. Němcová, K. J. Erben ), jednak umělé (H. Ch. Andersen). Později spisovatelé využívali i novelistické a románové postupy (O. Wilde, A. Saint-Exupéry, v české literatuře J. Karafiát, O. Sekora, bratři Čapkové, V. Čtvrtek) a historickou tematiku. Doba průmyslových revolucí a realismus přinesly literaturu dobrodružnou (D. Defoe, K. May, R. L. Stevenson), fantastickou (J. Verne) a romány s dětským hrdinou (Mark Twain). Literatura 20. století se vyvíjela pod vlivem politického vývoje na obou stranách železné opony, v Británii např. fantasy sága J. R. R. Tolkiena nebo dětské knihy R. Dahla,  ale neztrácela nutně svou kvalitu ani u nás (M. Majerová, J. V. Pleva, B. Říha, F. Hrubín, J. Kainar). Přelom tisíciletí přinesl několik originálních a celosvětově známých děl (J. K. Rowling,  T. Pratchett). U nás A. Goldflam uvedl nový žánr dětského hororu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 8. 2021
Autor: -red-