Antonín Dvořák

Biografie / Skladatelé

*8.9.1841 – †1.5.1904, český skladatel, profesor (1891) a ředitel (od roku 1901) pražské konzervatoře. Spolu s Bedřichem Smetanou zakladatel české moderní hudby. Studoval na varhanické škole v Praze, byl violistou v Komzákově kapele, s níž v roce 1862 přešel do orchestru Prozatímního divadla (do roku 1871). Vystupoval též jako interpret (dirigent a klavírista) svých děl. V roce 1878 vyšly na doporučení J. Brahmse u berlínského nakladatele F. A. Simrocka Moravské dvojzpěvy a Slovanské tance (1. řada). V letech 1884–1896 podnikl devět uměleckých zájezdů do Velké Británie, kde řídil své skladby, často komponované přímo pro anglické hudební festivaly (Svatební košile, Svatá Ludmila, Rekviem). V letech 1892–1895 působil jako ředitel konzervatoře v New Yorku. Ve skladbě vyšel z novoromantismu, brzy však dospěl k samostatnému hudebnímu výrazu. Těžiště jeho díla je v symfonických skladbách: devět symfonií (nejznámější 9. e moll Z Nového světa, z ostatních zvláště 1. c moll Zlonické zvony, 7. d moll, 8. G dur, zvaná Anglická, předehry (Husitská, Můj domov, cyklus V přírodě, Karneval, Othello), symfonické básně (Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek, Píseň bohatýrská, Slovanské tance (dvě řady), tři Slovanské rapsódie, Symfonické variace, Legendy, serenády, svity. Instrumentální koncerty (klavírní koncert g moll, houslový a moll, violoncellový h moll). Dále psal skladby komorní tria, kvartety (smyčcové F dur zvaný Americký, As dur, G dur), kvintety (klavírní A dur), smyčcový sextet A dur. Oratoria a kantáty (Stabat Mater, Hymnus – Dědicové Bílé hory, Svatební košile, Svatá Ludmila, Rekviem), písně (cykly Cypřiše, Večerní písně, Cigánské melodie, Biblické písně), díla klavírní (Valčíky, Siluety, Eklogy, Poetické nálady, Humoresky, Slovanské tance – původně pro klavír na čtyři ruce, později instrumentované). Autor deseti oper z nichž jsou nejznámější Rusalka, Jakobín, Čert a Káča; ostatní: AIfred, Král a uhlíř, Tvrdé palice, Vanda, Šelma sedlák, Dimitrij, Armida. Jako hudební pedagog vychoval celou skladatelskou generaci (J. Suk, V. Novák, O. Nedbal, R. Karel).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Adolf Čech, Alois Klíma, anglická hudba, Anna Kasalová, Anna Veverková, Antonín Moskalyk, Antonín Votava, Bedřich Smetana, Beno Blachut, Betty Fibichová-Hanušová, Bohumil Gregor, Bronislav Chorovič, Bruno Bělčík, Carnegie Hall, Česká filharmonie, česká hudba, České kvarteto, Dalibor Jedlička, Dana Vávrová, Daniela Šounová-Brouková, Edward Elgar, Ferdinand Krčmář, František Vláčil, Gabriela Beňačková-Čápová, Gerhardt Auer, Géza Fischer, Gustáv Papp, Hans Richter, Hanuš Thein, Hanuš Wihan, hudba, husitský zpěv, hymnus, Ilona Štěpánová-Kurzová, Ivo Váňa Psota, Ivo Žídek, Jan Heřman, Jan Kühn, Janáčkovo kvarteto, Jarmil Burghauser, Jaroslav Kocian, Jaroslav Kvapil, Jaroslav Stříška, Jiří Bar, Jiří Zahradníček, Josef Lev, Josef Richard Rozkošný, Josef Škvorecký, Josef Suk, Josef Suk, kantáta, Karel Hruška, Karel Kalaš, Karel Komzák, Karel Průša, Ladislav Zelenka, Leopold Stropnický, Leopolda Hanusová, Libuše Domanínská, Libuše Hynková, Lubomír Havlák, Lubomír Procházka, Marie Podvalová, Marta Krásová, Miloslava Fidlerová, Miroslav K. Černý, Miroslav Švejda, Newyorská filharmonie, novoromantismus, Oldřich Kovář, Oldřich Musil, oratorium, Oskar Linhart, Ota Horáková, ouvertura, píseň, Praha, Rudolf Firkušný, Rusalka, Růžena Vykoukalová, Socialistická scéna, Štěpánka Jelínková, symfonická báseň, symfonie, Umělecká beseda, Václav Juda Novotný, Václav Kliment, Václav Nouzovský, Václav Talich, Václav Viktorin, Václav Zítek, valčík, Vilém Heš, Vilém Přibyl, Vilém Zítek, Vladimír Jedenáctík, Vlastislav Hofman, Vojtěch Kocián, Zdeněk Fibich, Zdrávas.