ouvertura

Hudební teorie

[Uvertúra, uvertýry, francouzština], předehra – orchestrální skladba uvádějící operu, oratorium, balet, drama ap. Též samostatná skladba, často programní (například F. Mendelssohn-Bartholdy, H. Berlioz, A. Dvořák). Operní ouvertura se koncem 17. století vyvinula ve dva základní typy: francozská ouvertura s tempovým schématem pomalu rychle – pomalu (J. B. Lully) a italská ouvertura (sinfonia) rychle – pomalu – rychle (A. Scarlatti). Oba typy sehrály významnou úlohu ve vývoji sonátového cyklu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alberto Williams, introdukce, Johann Sigmund Kusser, neapolská škola, suita.