zprostředkování

Filozofie

Filozofie, latinsky mediatio, rusky oposredstvovanije, německy Vermittlung – jedna z klíčových marxistických filozofických kategorií. I když filozofická problematika bezprostředního a zprostředkovaného byla naznačena už v antice (například v novoplatonismu), ve středověku a v renesanci (například u Mikuláše Kusánského), lze se s ní setkat ve zralé podobě až v novodobé filozofii díky odhalení subjekt-objektového vztahu, zvláště u G. W. F. Hegela, a to proti filozofickému východisku bezprostřednosti a převaze redukčního přístupu v novodobé filozofii. Zatímco J. G. Fichte odmítal z. jako neslučitelné s lidskou svobodou, Hegel založil postup své dialogické metody na postupném zprostředkování jednotlivých článků a protikladů systému. Soustava zprostředkujících článků umožňuje udržet jednotu teoretické reprodukce skutečnosti. Mladohegelovci odmítli zprostředkování protikladů v zájmu dialektiky negace stávajícího, S. Kierkegaard a L. Feuerbach viděli ve zprostředkování ohrožení primátu bezprostřednosti lidské existence. K. Marx nikdy neodmítl dialektiku bezprostředního a zprostředkovaného, ale formální hegelovský koncept z. materialisticky přetvořil: skutečnou možnost zprostředkování mezi subjektem a objektem zaručuje práce a její výsledky. Teoretická reprodukce společenské skutečnosti v Kapitálu je do značné míry spojena s dialektikou bezprostředního a zprostředkovaného. Zprostředkování je zvláště důležité pro pochopení materialistického pojetí dějin: na jedné straně potvrzuje jednotu společenské skutečnosti, na druhé straně ji rozrušuje. Podstatné tendence vývoje v samotné základně se diferencují nejdříve v soustavě zprostředkujících článků, ve sféře zprostředkování. Význam zprostředkování pro teoretickou reprodukci jednoty společenské skutečnosti a pochopení dialektiky společenského vývoje a uvědomělé zvládnutí dějinného procesu zdůrazňoval i V. I. Lenin.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 7. 2006
Autor: -red-