Vratislav II.

Panovníci českých zemí / Šlechta

†14.1.1092, z dynastie Přemyslovců, od roku 1061 český kníže, od roku 1085 první český král, druhý syn Břetislava I. Při rozdílení moci v českém státě po otcově smrti získal roku 1055 severní polovinu Moravy se střediskem v Olomouci. Roku 1056 byl ze svého údělu vypuzen bratrem Spytihněvem II. a uchýlil se do Uher. Po Spytihněvově smrti byl povolán na český trůn a uskutečnil (roku 1061) druhé rozdělení Moravy na úděly: severní Moravu odevzdal Otovi Olomouckému, jižní Moravu Konrádu I. Brněnskému. Roku 1063 založil moravské biskupství se sídlem v Olomouci, které se stalo oporou moci českých panovníků na Moravě. V zahraniční politice byl rival Boleslava II. Smělého, spojenec císaře Jindřicha IV. Za podporu císaře v bojích v říši (takzvaný boj o investituru) obdržel v roce 1085 titul krále českého a polského (byl však jen formální a nedědičný). Byl korunován roku 1086 v Praze arcibiskupem trevírským. Roku 1075 získal Lužici (saská východní marka, byl trvale připojen Budyšín a Zhořelec), v letech 1079 a 1087-1088 se neúspěšně snažil ovládnout Míšeňsko a v letech 1080-1085 Rakousko (bavorská východní marka). Ve vnitřní politice byl nucen respektovat mínění předáků družiny, měl spory zejména se svým bratrem, pražským biskupem Jaromírem. Od Vratislava II. vystupovala do popředí raně feudalistická svatováclavská ideologie, sloužící k upevnění jednoty a kontinuity státu (za symbolického, věčného vládce Čech byl pokládán svatý Václav, kníže panoval v jeho „zastoupení“). Vratislav II. podporoval slovanskou liturgii (byl obnoven Sázavský klášter, roku 1079 poslal neúspěšnou žádost papeži o všeobecné povolení slovanské liturgie v Čechách).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 5. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Božetěch, Břetislav I. z rodu Přemyslovců, Břetislav II., Jaromír, Jindřich IV. z dynastie sálské, Konrád I. Brněnský, Král český, Lužice, Míšeňsko, Ota I. Olomoucký, Pražský hrad, Přemyslovci, Šebíř, Soběslav I., Spytihněv II., Svatava z dynastie Piastovců, Vladislav I..