*asi 1005 – †10.1.1055, český kníže od roku 1034, z rodu Přemyslovců, syn knížete
Oldřicha a jeho ženy
Boženy. Břetislav I. jako jediný žijící mužský člen přemyslovského rodu nemusel čelit nárokům jiných uchazečů o vládu. Ovládl Slezsko (ztracené na konci vlády
Boleslava II.), Moravu a část Slovenska. Po období úpadku posílil postavení českého státu hlavně proti
Jindřichovi III., Polsku a Uhrám. Pro pražský kostel sv. Víta chtěl získat ostatky
sv. Vojtěcha a snáze tak prosadit zřízení arcibiskupství v Praze. České vojsko vyplenilo arcibiskupský chrám ve Hnězdně a nad hrobem sv. Vojtěcha vyhlásil Břetislav I. roku 1039 tzv.
Břetislavova dekreta obsahující především trestněprávní předpisy. Převezení světcových ostatků do Prahy však musel Břetislav obtížně obhajovat u papeže a Jindřich III. se dokonce pokusil oslabit vzestup Břetislavovy moci válečným tažením do Čech. Po porážce císařského vojska v bitvě u Brůdku v roce 1040 obsadil následujícího roku Jindřich III. Břetislava na Pražském hradě a český kníže byl nucen se mu podrobit a potvrdil lenní svazek s říší. Vyhlásil nástupnický řád založený na principu tzv.
seniorátu (stařešnictví – knížetem se měl stát nejstarší z rodu Přemyslovců). Po Břetislavově smrti se stal jeho nástupcem nejstarší syn
Spytihněv II., další synové získali
údělná knížectví –
Vratislav olomoucké,
Konrád a
Ota brněnské,
Jaromír byl určen pro církevní dráhu.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
3. 3. 2020
Autor: -red-
Odkazující hesla:
Bořivoj II., Břetislav II., břevnovský klášter, Brůdek, Guntharius Vintíř, Jaromír, Jindřich III. ze sálské dynastie, Konrád I. Brněnský, Oldřich, Opavsko, Ota I. Olomoucký, Ota II. Olomoucký, Ota ze Schweinfurtu, Přemyslovci, Slezsko, Spytihněv II., stařešinský řád, Svatopluk, svatý Vojtěch, Vladislav I., Vratislav II., Vršovci, zákony Břetislavovy.
