uhlovodíky

Základní organické sloučeniny tvořené pouze atomy uhlíku

a vodíku

. Jejich počet je veliký, neboť atomy uhlíku jsou schopny tvořit řetězce značné délky a tvarů (rovné, rozvětvené, cyklické včetně nejrozmanitějších prostorových útvarů, například adamantan

), navíc vazby mezi nimi mohou být jednoduché, dvojné, trojné. Nejdůležitějšími uhlovodíky jsou: alkany

(dříve parafiny), v nichž jsou vazby jednoduché (tzv. uhlovodíky nasycené), alkeny

(s jednou dvojnou vazbou), dieny

(se dvěma dvojnými vazbami), polyeny

(s větším počtem dvojných vazeb), alkiny

(acetyleny, s trojnou vazbou), cykloalkany

(s nasyceným cyklickým řetězcem); dále uhlovodíky aromatické, k nimž patří především benzen

(benzenové jádro), jeho homology toluen

a xylen

, a uhlovodíky kondenzované, například naftalen

, anthracen

. Uhlovodíky s jedním až čtyřmi uhlíky jsou plynné, ostatní většinou kapalné, vyšší pevné. Nejvýznamnějším zdrojem uhlovodíků je zemní plyn

, ropa

a některé produkty zpracování uhlí a dřeva (dehty

). Zemní plyn obsahuje hlavně plynné alkany (methan

, ethan

, propan

, butan

), složkami ropy jsou převážně uhlovodíky kapalné i pevné (alkany, cykloalkany, uhlovodíky aromatické). Uhlovodíky jsou zastoupeny i v říši rostlinné (terpeny

, silice

). Uhlovodíky jsou dnes nejdůležitějším zdrojem energie a základní surovinou chemického průmyslu (barviva, léčiva, umělé hmoty, ...). Na použití uhlovodíků, například benzínu a motorové nafty, je závislá doprava.