ropa

Chemie

[Polština], zemní olej, nesprávně nafta – směs nízkomolekulárních a vysokomolekulárních uhlovodíků a neuhlovodíkových složek, tekutá světležlutá až temněčerná hmota s různou hustotou. Vznikla pravděpodobně rozkladem zbytků organismů pravěkých rostlin i živočichů. Ložiska ropy jsou v prvohorních i mladších horninách. Největší ložiska jsou na Arabském poloostrově (asi třetina světových zásob), v Íránu, Rusku, ve Venezuele a v USA, nově i v Evropě (Severní moře). Dobývá se z hloubek až 6000 metrů hlubinnými vrty, kterými ropa proudí na povrch vytlačována tlakem plynů nebo pomocí hlubinných čerpadel. Tam, kde tlak plynu k vytlačování ropy nestačí, lze jej zvýšit vháněním vzduchu nebo zemního plynu ze sousedního vrtu do ložiska. Z roponosných souvrství lze též ropu vytlačovat tlakovou vodou. V některých případech se ropa těží ražením důlních děl, ropa vyvěrající z hornin se odvádí do podzemních nádrží, odkud se čerpá na povrch. Zpracovává se v rafinériích řadou operací, především frakční destilací (viz též rafinérie ropy). Ropa patří k základním energetickým i chemickým surovinám, na jejím chemickém využití je založen soubor chemických výrob souhrnně nazývaných petrochemie.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: benzen, Borneo, Campechský záliv, Curaçao, Delta Amacuro, extrakce uhlí, fosilní paliva, hydrodenitrogenace, Jáva, Maracaibo, měrné palivo, Mrtvej Alkumovič Kapeljušnikov, nafta, nafta motorová, naftový motor, Nizozemské Antily, Novorossijsk, petrochemie, petrolej, plyn kapalný, plyn zemní, Povolžská vrchovina, propan butan (LPG), ropa syntetická, ropovod, ropovod Adria, Sachalin, uhlovodíky, živice.