[Metan, řečtina], metan – CH
4, základní
alkan, bezbarvý, hořlavý, ve směsi se
vzduchem explozívní plyn,
teplota varu -161,5 °C. Hlavní součást
zemního, bahenního,
důlního plynu,
bioplynu a složka
svítiplynu. Základní chemická surovina například pro výrobu
acetylenu,
formaldehydu,
methanolu, chlorovaných rozpouštědel. – V hornictví důlní nebo bahenní plyn, produkt prouhelňovacího procesu. Hromadí se v uhelné hmotě a v okolních horninách. Není jedovatý, ale snižuje obsah kyslíku ve vzduchu. V 5-14 procentní směsi se vzduchem je výbušný. Metan exhaluje v porubech i v otvírkových a přípravných dílech, zejména vlivem tlakových změn v porubech, například porušením tlaku v uhlí působením patkového tlaku, změnou napětí v tlakové klenbě při vzniku trhlin a puklin v uhlí i v okolních horninách. Nežádoucí vnikání metanu do větrního proudu lze zmenšit
degazací, tj. odsáváním metanu z uhelného masívu.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
10. 5. 2006
Autor: -red-
Odkazující hesla:
aktivační energie, atmosféra, bioplyn, degazace, disociační energie, důlní plyny, důlní výbuch, exhalace metanu v dole, methanizace, oxidační číslo, planetární atmosféra, plyn smíšený, propan butan (LPG), sirouhlík, uhlovodíky, vodík, vodíková koroze, vzduch, zkapalnělý zemní plyn, zplynění tuhých paliv.
