šíité
Náboženství
[Arabsky, ší'a, strana, přívrženci], muslimové, kteří jsou stoupenci islámského směru uznávajícího za hlavu muslimské obce (imám, chalífa) pouze potomky chalífy Alího ibn Abí Táliba (ší'at Alí – strana Alího). Ve svém učení uznávají pouze sunnu (kromě těch hadíthů, jejichž autory jsou protivníci Alího), korán (oficiální sunnitskou redakci s určitými výhradami) a vlastní posvátnou tradici (odlišnou od sunnitské). Významný je kult svatých mučedníků (al-Husajn). Posvátnými a poutními městy šíitů jsou kromě Mekky a Medíny i Kerbelá, Nadžaf, Kádimejn, Mašhad a Kum (hroby imámů a jejich rodičů). Šíitové tvoří většinu věřících v Íránu, jižním Iráku a Jemenské arabské republice, menší skupiny v Libanonu a Sýrii. V šíismu v důsledku sporů o počet imámů vznikla řada sekt, z nichž nejvýznamnější jsou drúzové, imámovci a ismáílovci. Učení imámovců spolu se súfismem bylo ideologickou oporou některých středověkých hnutí v Iránu a střední Asii (serbedárové).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
4. 8. 2020
Autor: -red-
Odkazující hesla: achbar, al-Husajn, Alí, Bachtijárové, drúzové, Fátimovci, Hasan ibn Sabáh, imám, imámovci, Iráčané, irácko-íránská válka, Íránci, Kurdové, kyzylbaši, Libanonci, mulla, Nadžaf, právní systémy, salát, serbedárové, Tádžikové, Tátové, zajdovci.