Irák

Stát v Asii.
Rozloha: 438 446 km².
Počet obyvatel: 39 309 783 (2019).
Hustota zalidnění: 90,55 obyvatel/km².
Státní zření (rok vzniku): republika (1932).
Správní členění: 15 guvernorátů, 3 kurdské auton. oblasti.
Hlavní město: Bagdád

8 126 755 obyvatel (odhad 2018).
Jiná města (odhad 2018): Mosul 1 361 800, Basra 1 340 800, Kirkúk 972 300, Irbíl 879 000, Nadžaf 747 300, Karbalá 711 500, Sulejmánie 676 500.
Nejvyšší hora: Kúhe Háji-Ebráhim 3 607 m.
Významné řeky (jezero): Al Furát (Eufrat) 2 760 km, Dijlah (Tigris) 1 950 km; Hawr al Sannijah 1 860 km².
Hlavní etnické skupiny: Iráčané – Arabové 77%, Kurdové 19%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 3,6% (1991–96).
Úřední jazyky: arabština; kurdština (jen v Kurdistánu).
Gramotnost: 58%.
Náboženství: muslimové – šíitští 63% a sunnitští 35%.
Měna: 1 irácký dinár (IQD) = 1 000 filů.
Hospodářství: zemědělství, těžba ropy.
HDP na 1 obyvatele: 540 USD.

Na území dnešního Iráku vznikla jedna z nejstarších civilizací – ve 4. tisíciletí př.n.l. zde byla vytvořena říše Sumerů

. Poté se zde vystřídaly říše Babyloňanů a Asyřanů. V 6. století př.n.l. území ovládli Peršané

, jejichž říši později dobyl Alexandr Veliký

. V 7. století Irák obsadili Arabové

, v 16. století byla země připojena k Osmanské říši

. Turecká nadvláda trvala do roku 1917, po první světové válce získali Irák jako mandátní území Společnosti národů Britové. V roce 1921 zde bylo vyhlášeno království pod britským protektorátem, roku 1932 byla vyhlášena nezávislost. Během druhé světové války se země přikláněla spíše k Německu, proto byla okupována britskou armádou. V roce 1958 byla po vojenském převratu zrušena monarchie, roku 1967 se Irák zúčastnil arabsko-izraelské války. V roce 1979 se stal prezidentem země Saddám Husajn

, vůdce strany Baas. Za jeho vlády došlo k irácko-íránské válce

(1980–1988) a k obsazení Kuvajtu (1990), které vedlo k válce v Perském zálivu

. V roce 2003 provedli Američané bez souhlasu OSN invazi do Iráku s cílem svrhnout Husajnův režim a nastolit demokracii. Vojska USA a jejich spojenců jsou v zemi dodnes, přes působení demokraticky zvolené vlády je země zmítána nepokoji a pumovými atentáty. V říjnu 2018 se stal prezidentem Iráku kurdský politik Barham Sálih.