Vojenská hranice

Latinsky Confinium militare, německy Militärgrenze – opevněné pohraniční území vytvořené postupně při jižní hranici chorvatského a jižní a jihovýchodní hranici uherského království na obranu proti turecké expanzi. Probíhala jako souvislý pruh země nestejné šířky od Jaderského moře

přes jižní části Chorvatska-Slavonska a Banátu

až na jihovýchodní pomezí Sedmihradska

. Základy Vojenské hranice byly položeny již na přelomu 14. a 15. století za vlády Zikmunda Lucemburského

v Uhrách

. Její budování, obranu a správu zajišťovala původně chorvatská a uherská šlechta, od nástupu Habsburků

na uherský trůn v roce 1526 přímo panovník. Za válek s osmanskou říší

v 16.–18. století se rozsah tohoto území postupně měnil. V 18. století bylo částečně kolonizováno srbským, německým, maďarským i českým, slovenským a rumunským obyvatelstvem. Vojenská hranice byla vyňata z pravomoci jednotlivých historických zemí monarchie, spravována armádou a podřízena přímo vídeňskému císařskému dvoru. Od poloviny 18. století do roku 1848 spadala její správa do kompetence dvorní válečné rady, od roku 1848 pak rakouského, respektive rakosko-uherského ministerstva vojenství. V 50.–70. letech 19. století byla Vojenská hranice postupně zrušena a její území začleněno (do roku 1881) do příslušných historických zemí habsburské monarchie.