řád německých rytířů

Politologie / Středověk / Náboženství

(Domus hospitalis Sanctae Mariae Teutonicorum in Jerusalem, Ordo equitum Teutonicorum, St. Marien-Ritter, Deutscher Orden), nejmladší z trojice velkých rytířských řádů, jež vznikly v období křížových výprav v Palestině. Jeho počátky jsou spojeny s německým špitálem v Akkonu, založeným roku 1190 měšťany z Lübecku a Brém. V letech 1198-1999 byl ukončen proces proměny původně špitálního bratrstva v rytířský řád, který svým názvem navázal na tradice německého špitálu Panny Marie v Jeruzalémě. Těžiště jeho činnosti bylo do konce 13. století v Palestině. V letech 1211-1225 bránil z pověření uherského krále Ondřeje II. území Sedmihradska proti nájezdům Kumánů. Pokus řádu o uzurpaci svěřeného teritoria byl ukončen vojenským zásahem panovníka. V letech 1226-1230 zahájil pod patronací Konráda I. Mazovského válečné akce proti pohanským Prusům. V roce 1237 inkorporoval livonský řád mečových rytířů. Řádová expanze vůči Rusku byla zastavena roku 1242 porážkou na ledě Čudského jezera (Alexandr Něvský). Po pádu Akkonu roku 1291 bylo sídlo velmistra v Benátkách, od roku 1309 v Malborku, který se stal centrem dokonale organizovaného řádového státu. 14. století bylo ve znamení permanentní územní expanze řádu vůči Litvě a Polsku. Porážka polsko-litevským vojskem u Grunwaldu dne 15.7.1410 podlomila jeho moc. Toruňským mírem, který ukončil válku v letech 1454-1466, připadla vítěznému Polsku podstatná část řádového území (tzv. Království Prusy) a zbytek (východní Prusy) se stal polským lénem. V roce 1525 přestoupil velmistr Albrecht Hohenzollernský na luterství a proměnil řádové území v pruské vévodství pod svrchovaností Polska. V roce 1939 byl řád nacisty zrušen. Po válce byl v Německu obnoven. V českých zemích se první komendy řádu německých rytířů objevily na počátku 13. století. Tradiční přízeň českých panovníků projevovaná řádu vyvrchohla za Přemysla II. Otakara v obdobích 1254-1255, 1267-1268 a za Jana Lucemburského v letech 1328-1329, 1337 a 1345 výpravami do Prus a na Litvu (roku 1255 založen Královec, dnešní Kaliningrad). Roku 1411 byly majetkové pozice řádu de facto likvidovány zásahem Václava IV. Po Bílé hoře získal řád nové statky ve Slezsku a na Moravě, jež se staly základnou nové existence řádu a sídlem velmistra (Bruntál, Bouzov, Sovinec).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 4. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Gniezno, Hermann von Balk, Jadwiga, Kašubové, Konrád I. Mazovský, krevská unie, křížové výpravy, Litevské veliké knížectví, Litva, Lotyšsko, mečoví rytíři, německá expanze na východ, Talin, Tartu, třináctiletá válka, Varmie, Zikmund I. Starý z dynastie Jagellonců.