nenávist

Emocionální postoj jedince k osobě (skupině osob), objektu či situaci charakterizovaný silně prožívaným odporem (averzí) spojeným s tendencí (touhou, nutkáním) škodit. Na rozdíl od pudově založeného a poměrně snadno odreagovatelného hněvu je nenávist emocionálním důsledkem vážného konfliktu, frustrace či deprivace a jako více či méně trvalá psychická zaměřenost ovlivňuje interpersonální chování jedince. Jako specificky lidský fenomén bývá nenávist pokládána za smíšený projev citu (sentimentu) a afektu na averzívní bázi, etiologicky vychází z protrahovaného (prodlužovaného, dlouhotrvajícího) afektu a ve své hlubinné determinaci je spjata se základními destruktivními procesy či stavy (úzkost, strach, hnus, odpor, pocit viny). V případě extrémní nenávisti se hovoří o zášti, opakem nenávisti je láska.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 16. 8. 2006
Autor: -red-