Jana Brejchová

Biografie / Herectví

*20.1.1940 (Praha, Československo, protektorát Čechy a Morava), významná česká filmová herečka. Pochází z šesti dětí řidiče dálkové dopravy. Ve filmu začínala již jako třináctiletá, kdy ji objevil začínající režisér Ladislav Helge (tehdy ještě aistent režie) pro jednu z dětských rolí ve snímku Olověný chléb. Po dokončení školy pracovala jako písařka a poté (bez vědomí rodičů) vytvořila svou druhou filmovou roli – zkaženou dívku Kamilu v Gajerově snímku Vina Vladimíra Olmera. Tím zvolna odstartovala její jedinečná herecká kariéra. Již na konci 50. let zazářila ve filmech Vlčí jáma režiséra Jiřího Weisse a Štěňata podle námětu Miloše Formana. V roce 1959 byla po uvedení filmu Morálka paní Dulské na I. FČSF v Banské Bystrici vyhlášena nejúspěšnější herečkou roku, mezinárodní úspěch jí záhy přinesla role studentky Jany v okupačním dramatu Vyšší princip. Své herecké kvality potvrdila v následujících desetiletích ve filmech širokého žánrového rozpětí od komedií až po náročná psychologická dramata, v nichž dostávala hlavní a velké role. V 60. letech se stala jednou z nejvíce obsazovaných českých hereček (byla ideálním typem této doby), příležitostně účinkovala i v zahraničních produkcích (Německo, Maďarsko) a stala se skutečnou filmovou hvězdou evropského formátu, byť socialistická kinematografie tento pojem neuznávala, a koncem 60. let bezkonkurenčně vítězila v diváckých anketách. Výjimečná byla tím, že se soustředila výhradně na práci ve filmu, na jevišti sporadicky vystupovala až v 80. letech (hostovala na scéně Divadla E. F. Buriana a objevila se v zájezdových programech her Zdeňka Podskalského Liga proti nevěře a Žena v trysku století). Uplatnila se také v řadě televizních inscenací, filmů a seriálů. V roce 1979 získala tehdejší titul zasloužilá umělkyně. Byla provdána za německého herce a režiséra Ulricha Theina, režiséra Miloše Formana a herce Vlastimila Brodského, žila též s hercem Jaromírem Hanzlíkem. V roce 1992 se provdala za herce Jiřího Zahajského (†2007). Je matkou herečky Terezy Brodské, s níž si zahrála ve filmech Citlivá místa a Vlastně se nic nestalo. Její sestra Hana Brejchová se rovněž stala herečkou, ovšem ne příliš úspěšnou (proslavila se hlavní roli ve snímku M. Formana Lásky jedné plavovlásky).

Vybraná filmografie: proletářské drama z první republiky podle románu Aleny Bernáškové Děti velké lásky s názvem Olověný chléb (1953), příběh mladého manželství Roztržka (1956), příběh o narušené mládeži na scestí Vina Vladimíra Olmera (1956), toporný pokus o kriminální příběh na nový způsob Zlatý pavouk (1956), nevšední komediální příběh o současné mládeži Štěňata (1957), vynikající drama z maloměstského prostředí podle románové prvotiny Jarmily Glazarové Vlčí jáma (1957), společenské drama podle divadelní hry Gabriely Zapolské Morálka paní Dulské (1958), mimořádně kvalitní poetický snímek o peripetiích lidského života v souladu s ročními obdobími Touha (1958), poetický příběh lásky Žižkovská romance (1958), čtyři příběhy obyčejných lidí z konce války podle povídek Ludvíka Aškenazyho Májové hvězdy (1959), příběh napravené dívky, která se vrací do života, Probuzení (1959), mistrovské okupační drama podle povídky Jana Drdy Vyšší princip (1960; Stříbrná plachta za herecký výkon na MFF v Locarnu, v anketě diváků se stala nejúspěšnější herečkou roku 1960), poetická fantaskní komedie podle knihy G. A. Bürgera Baron Prášil (1961), povídkový snímek podle námětu Jana Otčenáška Kolik slov stačí lásce (1961), drama podle divadelní hry Františka Pavlíčka Labyrint srdce (1961), hraná reportáž o filmové výrobě Lidé za kamerou (1961), dobrodružné drama Sen kapitána Loye (NDR 1961), příběh mladé klavíristky na první zahraniční cestě Neděle ve všední den (1962), pokus o realistický pohled na zestátněné zemědělství Zelené obzory (1962), oddechová milostná historka podle románu Kurta Tucholského Zámek Gripsholm (SRN 1963), vynikající demaskující studie příslušníka nadšené generace mládežnických funkcionářů Každý den odvahu (1964), slavný muzikál a zpráva o stavu české populární hudby první poloviny 60. let Kdyby tisíc klarinetů (1964), válečné drama Dům v Kaprové ulici (SRN 1964; Zlatý filmový pásek za nejlepší ženský herecký výkon na Berlinale 1965), obraz generačního rozčarování 60. let Bloudění (1965), fantastický příběh z pražské periferie 20.let podle povídky Josefa Nesvadby Ztracená tvář (1965), tři příběhy majitelů dýmek Dýmky (1966), psychologický snímek o citlivých problémech lidské existence Návrat ztraceného syna (1966), situační komedie Ženu ani květinou neuhodíš (1966), vynikající vesnické drama podle novely Jana Procházky Noc nevěsty (1967), televizní komedie Král a žena (1967), tragická fraška podle námětu Josefa Škvoreckého Farářův konec (1968), příběh z posledních dnů války Maratón (1968), špionážní drama Výstřely v tříčtvrtečním taktu (SRN 1968; ve filmu byla partnerkou Pierra Brice, slavného představitele Vinnetoua), sci-fi komedie podle námětu Josefa Nesvadby Zabil jsem Einsteina, pánové! (1969), televizní podobenství Pasiáns (1969), bláznivá komedie Ďábelské líbánky (1970, + spol. na námětu), adaptace tří povídek Vladislava Vančury o ošidnostech lásky Luk královny Dorotky (1970), dobrodružné špionážní drama Lekce (1971), defraudantská balada podle povídky Jiřího Marka Smrt černého krále (1970), sci-fi podle námětu Josefa Nesvadby Slečna Golem (1971), televizní seriál podle obrozenecké ságy Aloise Jiráska F. L. Věk (1971), romantický horor podle povídky Sheridana Le Fanu Hostinec U létavého draka (1971), televizní romantický milostný příběh Dotek motýla (1972), kostýmní hudební snímek podle divadelní hry Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně (1973; v tomto snímku vytvořila první manželskou dvojici s Vlastimilem Brodským), psychologické kriminální drama Pokus o vraždu (1973), komedie o hledání ideálního partnera Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974), televizní drama Půlpenny (1974), sci-fi o výpravě na vzdálenou planetu V prachu hvězd (NDR 1975), adaptace románu Vladimíra Párala Mladý muž a bílá velryba (1978; Cena za nejlepší ženský herecký výkon na FFP 1979), příběh chlapce, který přišel o rodiče, Nechci nic slyšet (1978), ponurý pohádkový příběh Panna a netvor (1978), příběh ze šumavské přírody Pod Jezevčí skálou (1978) a jeho volné pokračování Na pytlácké stezce (1979), televizní drama Cukrárna (1979), televizní pohádkový seriál Arabela (1979) příběh adoptovaného chlapce Útěky domů (1980), další dětský příběh z prostředí šumavské hájovny Za trnkovým keřem (1980), psychologické drama s námětem zrůdných nacistických pokusů Schůzka se stíny (1982; Cena za nejlepší ženský herecký výkon na XXI. FČSF v Ostravě 1983), televizní drama z prostředí veterinárního ústavu Jehla (1982), moderní poetická pohádka podle prózy Bély Balázse Modré z nebe (1983), poválečné drama z českého pohraničí Zánik samoty Berhof (1984), televizní komediální seriál Bambinot (1984), epizody ze života komunistické novinářky Jožky Jabůrkové Zastihla mě noc (1985), psychologické drama z lékařského prostředí Skalpel, prosím (1985), psychologická studie o hledání životních hodnot Tichá radost (1985), pohádka podle H. Ch. Andersena Přezůvky štěstí (1986; uváděno též pod původním slovenským názvem Galoše šťastia), psychologické drama o vztahu matky a dcery Citlivá místa (1987), televizní historická hra Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo (1987), další psychologický snímek na téma vztahu matky a dcery podle scénáře známé lékařky, překladatelky a senátorky Jaroslavy Moserové, Vlastně se nic nestalo (1988), pokračování úspěšného pohádkového seriálu Arabela se vrací (1993), poetický komorní příběh Hrad z písku (1994), dobrodružný příběh na motivy Jacka Londona Situace vlka (1995), psychologické drama na téma životní krize Má je pomsta (1994), poetický, autobiograficky laděný snímek Vojtěcha Jasného Návrat ztraceného ráje (1999), komorní komedie Početí mého mladšího bratra (2000), smutná komedie na téma rodinných a generačních vztahů Kráska v nesnázích (2006), populární televizní seriál Velmi křehké vztahy (2007).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 12. 2021
Autor: PST

Odkazující hesla: Jiří Zahajský, Miloš Forman, Vlastimil Brodský.