František Pavlíček

*20.11.1923 (Lukov) – †29.9.2004 (Praha), český dramatik, scénárista, spisovatel a rozhlasový pracovník. V roce 1948 absolvoval studium slovanské literatury a estetiky na FF UK v Praze. V období 1947–1952 dramaturg Československého rozhlasu v Českých Budějovicích. V letech 1952–1955 vedoucí vyslání pro mládež v Československém rozhlase v Praze, 1955–1956 vedoucí literárně dramatického vyslání  Československé televize v Praze, 1956–1965 dramaturg  Filmového studia Barrandov, 1965–1970 ředitel Divadla na Vinohradech. V období 1968–1969 se exponoval v demokratizačním procesu (mj. člen ÚV KSČ), následně v letech 1969–1970 zbaven všech funkcí. V 70.–80. letech politicky perzekvován; pracoval v dělnických povoláních, přispíval do českých i zahraničních emigračních i samizdatových publikací. Po podpisu Charty 77 vězněn. V období 1990–1991 ústřední ředitel Československého rozhlasu. Z díla: dramata Chtěl bych se vrátit (1956), Zápas sanvéha (1961), Posedlost (1969), Chvilka prostopášnosti (1980); filmové scénáře Markéta Lazarová (1967), Babička I a Babička II (1971), Tři oříšky pro Popelku (1973); próza Konec patriarchátu: z mé lukovské kroniky (1987, 1991, 1998, 2003); dramatizace a adaptace rozhlasových her Nanebevstoupení Sašky Krista (podle I. Babela, 1967), Život a dílo skladatele Foltýna (podle K. Čapka, 1969); televizní hry Bruncvík (1958), Labyrint srdce (1960), Čas jeřabin (1966), Konec léta (1968), Ohnice (1969), Sokratova smrt (1969 nevysíláno, znovu natočeno 1991), Zpráva o pohřbívání v Čechách (1979 realizováno v bytovém představení V. Chramostové, natočeno 1990).