francouzská kinematografie

Film a TV

Filmová historie začala ve Francii 28.12.1896, kdy se konalo první veřejné promítání krátkých snímků bratří Lumiérů. Zatímco jejich filmy měly převážně dokumentární charakter, G. Méliés svými fantastickými filmy položil základ filmu hranému. Před 1. světovou válkou a během ní byly populární filmy výrobny Pathé, zejména frašky M. Lindera, a firmy Gaumont, kde vznikl i slavný seriál Fantomas. Ve 20. letech se řada filmařů dala cestou experimentů a avantgardních filmů (L. Delluc, G. Dulacová, M. L'Herbier, J. Epstein, R. Clair, A. Gance, L. Buñuel). 30. léta byla pro francouzskou kinematografii neobyčejně plodná. K významným osobnostem patřili J. Vigo, J. Feyder a R. Clair, jenž obohatil francouzskou kinematografie o nový žánr hudební komedie. V 2. polovině 30. let výrazný přínos znamenají díla J. Renoira, J. Duviviera a M. Carného, představitele tzv. poetického realismu. Slibný vývoj přerušila 2. světová válka (J. Renoir, R. Clair, J. Duvivier, J. Feyder emigrovali), během níž se tvůrci často uchylovali k fantastickým a historickým tématům, ani první poválečná léta, jež znamenala dočasný návrat k tradicím, nepřinesla výrazné úspěchy. Ty se dostavily teprve koncem 50. let s díly tzv. nové vlny, představované většinou bývalými kritiky časopisu Cahiers du cinéma (F. Truffault, J.-L. Godard, C. Chabrol) nebo dokumentaristy (A. Resnais, A. Vardová, *1928). Paralelně s nimi tvořil i L. Buñuel, který se počátkem šedesátých let vrátil do Francie, výrazný komik J. Tati, originální R. Bresson. Se stoupající produkcí (dnes asi 200 filmů ročně) se objevila řada režisérů, tvořících základ francouzské kinematografie (G. Lelouch, L. Malle, J. Demy, E. Rohmer, Y. Boisset) a herců, kteří dosáhli mezinárodního úspěchu (J. Gabin, M. Morgan, Bourvil, Fernandel, J. Moreau, J.-P. Belmondo, A. Delon, A. Girardot, C. Deneuve, P. Noiret).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 2. 2024
Autor: -red-