Bertrand Russell

Biografie / Filozofie

*18.5.1872 (Trelleck, Velká Británie) – †2.2.1970 (Penrhyndeudraeth, Velká Británie), celým jménem Bertrand Arthur William Russell, britský filozof, logik a matematik; vůdčí představitel analytické filozofie. Profesor univerzity v Cambridgi a na řadě dalších univerzit ve Velké Británii, USA a jinde; člen londýnské Royal Society. Charakterizuje jej všestrannost zájmů a neobyčejně rozsáhlá veřejná a publikační činnost. Svůj myšlenkový vývoj sám charakterizoval jako cestu od platónsky chápaného pythagoreismu k humanismu. Po krátkém zaujetí novohegelovstvím zastával zejména logický atomismus (1913–20) a neutrální monismus (1921–27). V teorii poznání byl pod vlivem J. Moora a A. Whiteheada nejblíže neorealismu, později se sbližoval s novopozitivismem, pokládaje kategorii hmoty a ducha za pouhé logické konstrukce na základě smyslových dat. V duchu humovské skepse uznával objektivnost faktů, avšak tuto objektivitu zakládal na pouhé víře v existenci vnějšího světa. Východiskem Russellovy filozofie byly studie z logiky a teorie základů matematiky, jimiž proslul od začátku 20. století a v nichž, využívaje myšlenek Leibnizových a Peanových, dále rozvinul filozofii a metodologii logicismu. Russellova filozofická evoluce odpovídá změnám v obsahu a formách jeho programu aplikace matematické logiky při řešení gnozeologických a teoretických problémů. V jedné etapě vedly pokusy o jeho realizaci k rozpuštění teorie poznání v logické analýze v jiné k redukci matematiky na logiku (Principia Mathematica, v letech 1910–13, společně s A. Whiteheadem). Russell objevil jeden z paradoxů teorie množin (tzv. Russellův paradox) a vytvořil originální variantu axiomatické teórie množin. Principia Mathematica se považuje za klasické dílo matematické logiky. V pojetí společenského života blízký psychologismu, spatřoval základ historického procesu a chování lidí v instinktech a vášních; existenci objektivních společenských zákonů neuznával. Od 1. světové války byl rozhodným zastáncem pacifismu, jeho abstraktní humanismus byl zároveň vášnivým protestem proti militarismu, později proti fašismu a projevoval se i aktivní ateistickou a protiklerikální propagandou. Od 50. let se připojoval stále důrazněji ke světovému mírovému hnutí, byl iniciátorem Einsteinova a Russellova Manifestu, spoluzakladatelem a prvým prezidentem Pugwashského hnutí vědců za mír, založil ve Stockholmu Russellův vietnamský tribunál (1966), stal se přímo symbolem nesmiřitelného boje proti jaderné válce a zbrojení. Česky vyšlo Problémy filozofie, Teorie poznáni, Proč nejsem křesťanem, Boj o štěstí, Manželství a mravnost, O výchově, Náboženství civilizaci? Nobelova cena za literaturu (1950).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 11. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexius Meinong, Alfred North Whitehead, analytická filozofie, atomismus logický, Eduard Spaulding, filozofie vědy, Gottlob Frege, heterologický paradox, intersubjektivita, logicismus, logika relací, Ludwig Wittgenstein, neorealismus, nepredikativní definice (funkce), Nobelova cena za literaturu, Pugwashské hnutí, teorie typů.