aristotelismus

Filozofie

[Aristotelizmus, latina], souhrnný název směrů, které vycházejí z Aristotelovy filozofie, resp. na ni navazují. Její působení je dlouhodobé a vzhledem k jejím vnitřním protikladům nutně rozporné. První následovníci Aristotelovi se označují jako peripatetikové nebo peripatetická škola. Tzv. starší peripatetikové se věnovali méně rozvíjení vlastní Aristotelovy filozofie a více péči o konzervování díla a pracím ve speciálních oborech (Theofrastos, Eudémos, Aristoxenos ), naproti tomu tzv. mladší peripatetická škola, především Alexandros z Afrodisiady a Stratón z Lampsaku interpretovali Aristotela v materialistickém a panteistickém duchu. Na toto pojetí navazuje později ve středověku averroismus. Proti tomu scholastika, zejména v postavách Alberta Velikého a Tomáše Akvinského restauruje a teologizuje idealistické prvky aristotelismu. Proti umrtvování živých stránek aristotelismu obnovila renesanční filozofie jeho materialisticky panteistické základy, zejména v pracích alexandristů (P. Pompanazzi, J. Zabarella, L. Vanini) a averroistů. Silné vlivy aristotelismu se projevovaly též v tzv. protestantské školské filozofii a španělské scholastice 16. a 17. století V 1. polovině 19. století použil A. Trendelenburg aristotelismus k boji proti Hegelově dialektice, koncem 19. století zesiluje recepce aristotelismu v katolické filozofii v souvislosti s novoscholastikou a novotomismem.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 7. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: accademia, Alfarabi, Antiochos z Askalonu, arabská filozofie, augustinismus, Bessarion, Lorenzo Valla, Martin Luther, materialismus, operacionalismus, padovská škola averroistů, platonismus, platónská Akademie, teologie a filozofie, Tomáš Akvinský.