Milán

Italsky Milano – krajské a provinční město v Itálii v Lombardii v provincii Milano na severu Pádské nížiny, 112 m n.m. Průmyslové a obchodní (veletrhy) středisko severní Itálie. Průmysl dopravních prostředků, strojírenský, letecký, textilní, oděvní, chemický, papírenský, nábytkářský, potravinářský, stavebních hmot, polygrafický, energetiky. Dopravní křižovatka (železniční, silniční, letiště Linate, Malpensa). Architektonické památky (gotický dóm, renesanční radnice), galerie, muzea, knihovny, archívy, divadla (opera La Scala, Teatro Manzoni). Univerzita (založená roku 1920), technika a jiné vysoké školy. Vědeckovýzkumné ústavy. – Původně se jednalo o etruské sídliště, od 4. století př.n.l. středisko keltského kmene Insubrů. 222 př.n.l. dobyt Římany (název Mediolanum), 49 př.n.l. obdržel římská občanská práva. Od 4. století správní centrum Itálie, od roku 402 sídlo západořímských císařů. Dobyt 452 Huny, 539 Ostrogóty, 569 Langobardy, 774 Franky. Do 11. století patřili arcibiskupové milánští k rivalům papeže v Itálii, Milán byl centrem ambroziánské liturgie. V 2. polovině 11. století v Milánu hnutí pataria. Od konce 11. století městská komuna, která si podřizovala další lombardská města (Lodi, Como, Pavia): V boji s císařem Fridrichem I. Barbarossou byl Milán roku 1162 dobyt a rozbořen, ale záhy s po mocí Lombardské ligy obnoven. V boji o moc ve městě zvítězil v roce 1310 ghibellinský rod Visconti nad guelfským rodem Tone. Za vlády Viscontiů další územní expanze; od roku 1396 hlavní město vévodství milánského (viz též Milánsko

). Roku 1447 vyhlášena v Milánu ambroziánská republika; po politických neúspěších obnovena monarchistická forma vlády (1450 nástup Sforzů). Milán byl jedním z center italského humanismu a renesance (dvůr Ludovika Mora). Za italských válek střídavě ovládán francouzskými a španělskými vojsky. Od roku 1535 v držbě španělských a od 1714 rakouských Habsburků. V roce 1796 hlavním městem transpadánské republiky a 1805–1815 italského království, v roce 1815 znovu připadl Rakousku. Centrum lombardské gubernie v rámci lombardsko-benátského království. Od roku 1859 součást království Sardinie-Piemont, od 1861 Itálie. Za 2. světové války byl centrem protifašistického odboje; v roce 1945 osvobozen všelidovým povstáním.