východořímská říše

Středověk / Starověk

Státní útvar vzniklý roku 395 rozdělením římské říše mezi syny císaře Theodosia I. Velikého Arcadia (obdržel východořímskou říši) a Honoria (říši západořímská). Decentralizaci ústřední správy římské říše si vynucovaly vojenské, ekonomické a sociální problémy již od císaře Diocletiana (zavedení tetrarchie, zřízení diecézí). Od konce 3. století se východní část římské říše vyvíjela jako hospodířsky nejvyspělejší celek se středisky v Alexandrii a Antiochii. Za císaře Konstantina I. Velikého bylo roku 330 na východě přebudováním Byzantia založeno nové hlavní město římské říše Konstantinopolis. Východořímská říše navazovala na státní tradice římské říše (zejména římské právo), po jazykové, kulturní a náboženské stránce se dále helenizovala. Díky své hospodářské a správní stabilitě dokázala odolávat útokům germánských kmenů. Od pádu západořímské říše se pro východořímskou říši užívá název Byzanc, byzantská říše.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 4. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: byzantské výtvarné umění, raně křesťanské výtvarné umění, západořímská říše.