Ravenna

Provinční město v Itálii v kraji Emilia-Romagna, 9 km od pobřeží Jaderského moře; 3 m n.m.. Průmysl těžební (zemní plyn), petrochemický (rafinérie), průmysl hnojiv, cementárenský, potravinářský. Akademie umění, muzea, galerie, knihovna. Přístav (s mořem spojen 9 km dlouhým průplavem). Turistický ruch. – Byla založena asi v 8. století př.n.l. Umbry, v 5. století obsazena Etrusky, od 89 př.n.l. římské municipium. Od 402 sídlo západořímských císařů (vedle Milána), 476 Odoakera; 490–540 hlavní město ostrogótského království, pak centrum byzantského panství ve střední Itálii (exarchát ravennský, Pentapolis). Roku 666 získali arcibiskupové z Ravenny od byzantského císaře privilegium o nezávislém postavení na papeži. Pipinovou donací roku 754 byla Ravenna darována papeži; arcibiskupové a od 12. století městská komuna si však udrželi faktickou nezávislost. V letech1449–1509 byla ovládána Benátčany, 1509–1859 (s přestávkami) součástí církevního státu. V letech 1831 a 1848 v Ravenně revoluce, 1860 připojena ke království Sardinie-Piemont (od 1861 Itálie). – Dochované památky starokřesťanského a byzantského umění: z 5. století oktogonální baptisterium San Giovanni in Fonte (zvané též Baptisterium ortodoxních) a Mauzoleum Gaily Placidie, centrála s půdorysem řeckého kříže (obě stavby s mozaikovou výzdobou); z 6. století Mauzoleum Theodoricha I. Velikého, zbytky fasády Theodorichova paláce, trojlodní bazilika San Apollinare Nuovo, San Apollinare in Classe zdobené mozaikami, centrála San Vitale a další.