vjemové pole

Psychologie

Percepční pole – komplexní struktura vnějších podnětů a jejich situačních konstelací, zprostředkovaná subjektu (organismu, systému) prostřednictvím jeho vjemové (percepční) aktivity v nepřetržité interakci s vnějším prostředím. Základní vlastností vjemového pole z hlediska subjektu je jeho vnitřní členění na figuru a pozadí. Percepční procesy spojené s dynamikou figury a pozadí vyjadřvjí aktivitu subjektu na úrovni nejnižších (senzorických) i nejvyšších (myšlenkových) poznávacích (kognitivních) pochodů. J. Piaget tuto aktivitu označil jako centraci, v důsledku níž dochází ke strukturaci vjemového pole a ke vzniku ohniska (figury) a pozadí. Obrys figury v sobě soustřeďuje největší množství informace, vyjádřitelné v bitech. Mezi figurou a pozadím, nejlépe demonstrovatelnými v oblasti zrakového vnímání, existují tzv. spády či gradienty, významné pro přenos informace. Princip figury a pozadí se uplatňuje v průběhu vnímání ve struktuře vjemového pole tvořené jednotlivými prvky (objekty), jejichž vzájemné vztahy jsou charakterizovány třemi základními ukazateli: rozlišujícími či diskriminujícími objekty vjemového pole (diskriminanda), umožňujícími manipulaci s objekty vjemového pole (manipulanda) a udávajícími subjektivní nebo skupinovou (společenskou) hodnotu objektů vjemového pole (valence K. Lewina, vyjadřující míru uspokojení potřeby daným objektem). Viz také vnímání.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: figura a pozadí, koncentrace, Otto Selz, vizuální percepce, vnímavost.