uspokojení

Subjektivně libě prožívaný pocit zadostiučinění a plnosti nad dosaženým cílem, který může nabývat z hlediska adekvátnosti či společenské přijatelnosti jak kladný, tak záporný charakter. Vzhledem k uplatnění hlubinně psychologických determinant a mechanismů (redukce psychického napětí) na vzniku uspokojení fenomén zcela odlišný od spokojenosti.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: vjemové pole, zájem.