Ukrajina
Státy / Evropa / V Evropě
Stát v Evropě.
Rozloha: 603700 km2.
Počet obyvatel: 50302 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 83 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Správní členěni: 24 oblastí, obvod hlavního města a 1 auton. rep. (Krym).
Hlavní město: Kyjev 2630 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Charkiv 1555, Dnipropetrovsk 1147, Doneck 1088, Odesa 1046.
Nejvyšší hora: Hoverla 2061 m.
Významné řeky: Dnipro 2201 km, Desna 1187 km.
Hlavní etnické skupiny: Ukrajinci 73%, Rusové 22%, Bělorusové, Židé.
Průměrný přírůstek obvv.: -0,3% (1991–1996).
Úřední jazyk: ukrajinština.
Gramotnost: 98%.
Náboženství: pravoslavní.
Měna: 1 hryvnja (UAH) = 100 kopijok.
Hospodářství: průmysl, zemědělství, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 1200 USD.
Na území dnešní Ukrajiny vznikla v 5. století př.n.l. Bosporská říše, která přetrvala až do středověku. Po sjednocení východoslovanských kmenů se země v 9. století stala součástí Kyjevské Rusi, ve 13. století většinu Ukrajiny obsadili Mongolové. Po rozpadu jejich Zlaté hordy západní část země ovládlo Velkoknížectví litevské, jih Krymský chanát a východ se dostal pod vliv Moskevské Rusi. Vznik lublinské unie v 16. století znamenal politický a náboženský útisk Ukrajinců ze strany Poláků. Po povstání Bohdana Chmelnického v polovině 17. století bylo území rozděleno na 2 části. Tzv. levobřežní Ukrajina byla roku 1667 připojena k Rusku, pravobřežní se dostala pod ruskou nadvládu během trojího dělení Polska (definitivně 1795). Po bolševické revoluci z roku 1917 byla vyhlášena nezávislost. Po následných válkách s Ruskem a Polskem byl západ země v letech 1920–1921 připojen k Polsku, východní část byla roku 1922 začleněna do SSSR jako Ukrajinská SSR. Za druhé světové války byla země obsazena Německem, po jeho porážce získala Ukrajina zpět polské oblasti, dále Podkarpatskou Rus a v roce 1954 Krym. Roku 1991 byla vyhlášena nezávislost, země vstoupila do SNS. Po prezidentských volbách z roku 2004 byly odhaleny manipulace, které napomohly vítězství proruského kandidáta Janukovyče. Poté proběhla tzv. oranžová revoluce, která v opakovaných volbách přinesla vítězství opozice. V květnu 2019 byl zvolen prezidentem Volodymyr Zelenskyj. 24.2.2022 byla Ukrajina napadena ruskými vojsky.
Vytvořeno:
31. 5. 2000
Aktualizováno:
10. 3. 2022
Autor: mim
Odkazující hesla: Alchevsk, Azovské moře, balka, Berestečko, Bobrujsk, Čeněk Chvojka, Černigov, Černovcy, Černovická oblast, Charcyzsk, Charkov, Charkovská oblast, Cherson, Chersonská oblast, Chmeľnickij, Chotin, Chust, Dnepropetrovsk, Donbas, Doněcká oblast, Fastov, Feodosija, hetmanština, Ilja Danilovič Dibrov, Iľjičëvsk, Ivano-Frankovsk, Izjum, Izmail, Jablonecký průsmyk, Jalta, Jan Kristian Engel, Jevpatorija, Jižní Bug, Kachovská přehradní nádrž, Kalka, Kaluš, Kerč', Komsomoľsk-na-Amure, Korosten', Korsun'-Ševčenkovskij, Krasnyj Luč, Krym, Kyjev, Kyjevská přehradní nádrž, Lekárovce, Leonid Kučma, Lisičansk, Luhansk, machnovština, Makejevka, Novaja Kachovka, Novograd-Volynskij, Novomoskovsk, Novovolynsk, Oděsa, Oděská oblast, Pavlograd, Perekopská šíje, Poltavská oblast, Prut, Roven'ki, Rovenská oblast, Rovno, Rubežnoje, rusko-polské války 1654-1667, Samara, sarmatský organismus, Sevastopol, severní válka, Severokrymský průplav, Severský Donec, Simferopoľ, Simon Vasiljevič Petljura, Siret, Snežnoje, Šostka, Stachanov, START, Stryj, Sumská oblast, Sumy, Sverdlovsk, Tataři, Ternopoľ, Ternopolská oblast, Tisa, Torez, Ublianka, Uh, Uman, Ustim Jakimovič Karmaljuk, Užgorod, Valentina Kameníková, Viktor Andrijovič Juščenko, Vinnica, Vinnická oblast, Vladimir Horowitz, Volyňsko-podolská plošina, Zakarpatská oblast, Zakarpatská Ukrajina, Zaporož'je, Zborov, Ždanov, Žitomir, Žitomirská oblast.
