Krym

Krymský poloostrov (perla Černého moře) – poloostrov na jihu Ukrajiny

obklopený Černým

a Azovským mořem

. Má rozlohu 25500 km². S pevninou je spojen úzkou (8 km) Perekopskou šíjí

. Krym je spojen Akmonajskou šíjí s Kerčským poloostrovem

. Od Asie je oddělen Kerčským průlivem

. Členité pobřeží s limany

. Na severu zvlněný nížinatý poloostrov, na jihu Krymské hory

, vysoké až 1545 m n.m (Roman Koš

) dále Aj-Petri 1233 m n.m., Čatyr-Dag 1525 m n.m., Demerdži 1359 m n.m. Vrcholky hor bezlesé, údolí dubové a bukové porosty, na jihu borové. Na západě spousta vysokohorských plató (náhorní plošina), jalj (Aj-Peterijská, Babugan-jajla). Krasová oblast soustředěna na horský hřeben Krymských hor, jeskyně

, propasťovité jeskyně, komíny, sintrová

a krápníkovávýzdoba, kosterní pozůstatky savců (Karabi-jajle, Dolgorukovské jajle). Ledová propast Trjochglazka, hloubka 32 m, zamrzlé jezírko (300 m²), ledové krápníky

. Jeskyně Krasnaja, 13 km délka chodeb. Jižní pobřeží skalnaté. Podnebí suché, mírně teplé, stepi

(4/5 ostrova na severu), na jihu subtropické, v horách vždyzelené lesy. Kláštery, vykopávky antických měst. Těží se zde železná ruda, zemní plyn, mramor, kuchyňská sůl. Pěstování vinné révy, ovocné sady. Přístav, přímořské lázně, nejznámější Jalta

, dále Alupka

, Alušta

, Artěk, Gurzuf a Feodosija

. Přímořská oblast Krymu vyhlášená též jako Ruská riviéra (skalnaté pobřeží, písečné a oblázkové pláže). Již v 60. letech 19. století byl Krym vyhledáván jako turistický cíl ruské carské rodiny a vyšší společnosti, poté za vlády Sovětů se na Krymu rekreovali straničtí a státní funkcionáři a pionýrské organizace. Na Krymu se rozprostírá automonmí republika Krym

. Adminstrativní středisko Simferopol

, další významná města Sevastopol

, Kerč

, Jevpatorija

. Nachází se zde Krymská astrofyzikální observatoř

. První osídlení v 6.–8. století př.n.l. Řekové

, město Panticapaeum. Vláda dynastie Bosporanů (do 4. století), v 7.–9. století vláda Kazarské říše, 11. století kočovní Polovci

, od roku 1243 Tataři

(potomci Zlaté Hordy

). Roku 1783 Krym zabrala Ruská říše. V letech 1853–1856 krymská válka

. Během 2. světové války velké ztráty na životech (až 50 %), Stalin

deportoval 200000 Krymských Tatarů do Uzbekistánu

. V roce 1954 věnoval Krym Ukrajině Nikita Chruščov

. Od roku 1991 pod správou Ukrajiny, v roce 2014 anektován násilně Ruskem. Viz též Krymský chanát

.