transcendentální fenomenologie

Filozofie

Název Husserlovy filozofie sluhující objektivně idealistické a subjektivně idealistické momenty. Husserl vyšel z deskriptivní psychologie Brentanovy, z níž přejal zejména pojem intencionality, tj. zaměřenosti vědomí na objekt, přičemž ovšem vědomí a objekt jsou nerozlučně spojeny. Podle Husserla se má stát vědeckou teorií poznání fenomenologie, která nazírá předmět vědy neoddělitelně od myšlenkové činnosti subjektu. Akty vědomí podle Husserla konstituují předměty. V díle Ideen zu einer reine Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie (Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filozofii) přešel k transcendentální filozofii, ke konstrukci transcendentálního subjektu, který dává předmětům a světu platnost bytí; v subjektu se slučuje individuální a všeobecné. Fenomenologie jako transcendentální filozofie má být první filozofií a má vytvořit bytostný základ veškeré vědy. Husserl se domníval, že dovršuje transcendentální filozofii spjatou tradičně se jménem Kantovým. V Karteziánských meditacích se odvolává na Descartovo spojení já a myšlení a prohlašuje za základ všeho myšlení čistou subjektivitu, oblast čistého vědomí, transcendentálního ega.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 11. 2012
Autor: -red-

Odkazující hesla: eidetická redukce, Uzávorkování.