Uzávorkování

Německy Einklammerung pojem Husserlovy fenomenologie, který souvisí s jeho konceptem tzv. epoché. E. Husserl rozeznával fenomenologickou a transcendentální epoché. Obě jsou přechodem od přirozenáho postoje (natürliche Einstellung) k postoji fenomenologickému. Tak je epoché zpočátku totožná s fenomenologickou redukci. Epoché je vyřazení universální víry v bytí provázející přirozený živelně materialistický postoj. Tím se vyřazují i teoretické předsudky o tematizovaných předmětech. V obsazích vědomí je vykazatelná intencionální základní struktura vědomí (pojem intencionalita se vztahuje ke korelaci vědomí a předmětu): epoché pak vystupuje dvojitě: vzhledem k vědomí je vyřazením (Ausschaltung) kladení bytí vztažného k předmětu, vzhledem k předmětu je epoché uzávorkováním bytné povahy předmětu samého; „já“ nazírá nezainteresovaně čisté obsahy čistého vědomi a oblast fenoménů se mu stává přístupnou v eidetickém popisu (viz též eidetická redukce). Epoché (včetně uzávorkování) je přístupem k husserlovskému čistému vědomí a umožňuje tak čistě fenomenologickou psychologii, kterou Husserl nazývá fenomenologicko-psychologickou redukci, od niž odlišuje transcendentální redukci v přísném slova smyslu. Tím, že Husserl, usilující o přísně vědeckou filozofii, novou objektivitu a racionalitu, uzávorkoval nejzákladnější otázku po objektivní realitě, postavil fenomenologii do protikladu k filozofickému materialismu a vědě.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 1. 2007
Autor: -red-