Sýrie

Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 185180 km².
Počet obyvatel: 15335 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 83 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1946).
Správní členění: 14 distriktů (mohafazátů).
Hlavní město: Dimashq 1550 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Halab 1591, Hims 644, AI-Liidhiqiyah 306, Hamah 273.
Nejvyšší hora: Jabal ash Shaykh 2814 m.
Významné řeky: Furát 2760 km, Nahr al-Asi 570 km, Nahr al-Khábtir 480 km.
Hlavní etnické skupiny: syrští Arabové 89%, Kurdové 7%, Arméni.
Průměrný přírůstek obyvatel: 3,4% (1991–96).
Úřední jazyk: arabština.
Gramotnost: 71%.
Náboženství: muslimové – sunnitští 74% a šíitští 12%, křesťané 9%.
Měna: 1 syrská libra (SYP) = 100 piastrů.
Hospodářství: rozvinuté zemědělství, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 1160 USD.

Území dnešní Sýrie bylo původně osídleno Akkady, které postupně nahradili Aramejci a Kananejští. Země byla považována za strategickou oblast, proto se postupně stala provincií několika říší – například fénické nebo Byzance. V 7. století Sýrii dobyli Arabové, v 11.–13. století ji ovládli seldžučtí Turci, poté Fátimovci a egyptští mamlúci. V 16. století se stala součástí Osmanské říše. Na konci první světové války zemi obsadili Britové a Francouzi, od roku 1920 ji spravovala Francie jako mandátní území Společnosti národů. Po porážce Francie Němci za druhé světové války Sýrii obsadili Spojenci, kteří podpořili vyhlášení její nezávislosti v roce 1941. Syrská vláda převzala moc až roku 1944. V letech 1949, 1951 a 1954 v zemi proběhly vojenské převraty. V období 1958–1961 byla Sýrie začleněna (společně s Egyptem a Jemenem) do Sjednocené arabské republiky. Země se neúspěšně zapojila do válek s Izraelem (roku 1967 tak přišla o Golanské výšiny), angažovala se i v občanské válce v Libanonu. V roce 1991 se za války v Perském zálivu postavila na stranu protiirácké koalice.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Aleppo, Antilibanon, Asie, Atargatis, Banú Hilál, Chattušiliš, chetitská říše, churritština, Dajr as-Zór, Dajr as-Zór, Douma, egyptsko-turecká válka 1831-33, Fátimovci, foiničtina, Hamá, Hamá, helénistické výtvarné umění, Hermon, Imád ad-Dín Zengí, Kadeš, Kalat Siman, Kurdistán, Latakia, Latakia, Maništusu, Mezopotámie, Michel Aflák, Muhammad Alí, Muršiliš I., pistácie, Rakka, raně křesťanské výtvarné umění, Salámíja, seleukovská říše, Stanisław Brzozowski-Korab, Suvejda, Suvejda, Svaz arabských republik, syrská arabská literatura, syrské války, syrský jazyk.