V době od 18. do 13. století př.n.l. starověký stát, vytvořený indoevropskými
Chetity, s centrem v
Anatólii a s hlavním městem Chattušaší. Na rozdíl od sousedních orientálních despocií byla pro chetitskou říši charakteristická zejména vojenská hlediska státní moci (vytváření vazalských, většinou nárazníkových států). Sjednocovací proces chetitské říše začal Anittaš a v expanzívní politice pokračovali
Tabarnaš I.,
Chattušiliš I. a zejména
Muršiliš I., který dobyl
Babylón. Po dočasném úpadku a dynastických zmatcích, které ukončil
Telipinuš, došlo za Šuppiluliumaše I. opět k novému rozmachu. Ovládnuta byla
Sýrie, severní
Foinikie a maloasijské pobřeží. Na konci 14. a začátkem 13. století př.n.l. (
Muršiliš II.,
Muvattališ a
Chattušiliš III.) došlo k vleklému konfliktu s Egyptem, kdy chetitská říše uhájila status quo v jedné z největších bitev starověku u
Kadeše okolo roku 1300 př.n.l. a uzavřela mír s
Ramessem II. Oslabená chetitská říše pak nedokázala vzdorovat vpádu mořských národů a kolem roku 1200 př.n.l. (Šuppiluliumaš II.) zanikla. Drobné nástupnické státečky byly v 8. století př.n.l. podmaněny
Asýrií a obyvatelstvo postupně semitizováno a asimilováno.
K objasnění dějin chetitské říše přispěl český orientalista
B. Hrozný.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
21. 8. 2006
Autor: -red-
