stříbro

Argentum, Ag, chemický prvek I. B skupiny periodické soustavy

, protonové číslo

47, relativní atomová hmotnost

107,8682, teplota tání

je 960°C, teplota varu

2212°C, hustota 10500 kg/m³. Stříbro je známo už od starověku. Je to bílý lesklý kujný a tažný ušlechtilý kov s největší tepelnou

a elektrickou vodivostí

, krychlový nerost, t = 2,5, h = 10-12. Stříbro se nachází i ryzí (často s podíly Au, Cu, Sb aj.). Tvoří drátky a plíšky ve svrchních patrech rudních žil, v ČR například u Příbrami, Jáchymova. V rudě se stříbro nachází jako argentit

(Ag₂S. Stříbro se neslučuje přímo s kyslíkem. S vlhkým sulfanem

se slučuje za vzniku černého sulfidu

Ag₂S (černání stříbrných předmětů). Rozpouští se v kyselině dusičné

nebo koncentrované kyselině sírové

. Používá se například k výrobě ozdobných předmětů, chemického a chirurgického nářadí, mincí, v elektrotechnice, koloidní

stříbro má baktericidní

účinek. Ve sloučeninách má hlavně oxidační číslo I. Významné sloučeniny stříbra: dusičnan stříbrný

AgNO₃, chlorid stříbrný

AgCl, bromid stříbrný

AgBr, kyanid stříbrný

AgCN. – Jako jeden z drahých kovů sehrálo stříbro významnou úlohu univerzálního zboží už ve starověkém Egyptě, stalo se základem měny v antických řeckých státech. Ve středověké Evropě byla ražba mincí dlouho založena výlučně na stříbře. Od 13.století opět narůstá obchodní význam zlata. České země patřily k důležitým evropským střediskům těžby stříbra a ražby stříbrných mincí, stříbro se získávalo zprvu povrchově, od 13. století hlubinně (Jihlava, Kutná Hora, Jáchymov, Příbram). Z těžby stříbra, jeho vývozu nebo ražby mincí plynulo bohatství českých panovníků a měst v období posledních Přemyslovců

. Hodnota evropského stříbra klesala v důsledku objevů nových ložisek v koloniích

.