zlato

Aurum, Au, chemický prvek I. B skupiny periodické soustavy

, protonové číslo 79, relativní atomová hmotnost 196,967, teplota tání 1 063,0 °C, teplota varu 2 677 °C, hustota 19 290 kg/m³. Zlato je známo už od starověku. Je to ušlechtilý, žlutý, na vzduchu stálý, velmi kujný kov, elektricky i tepelně velmi dobře vodivý. V přírodě se vyskytuje většinou ryzí s příměsí Ag

, Cu

, Bi

aj. Tvoří plíšky, drátky, drobná zrna a valouny. Vyskytuje se na hydrotermálních žilách. Po jejich rozrušení se zlato dostává do náplavů. Hlavní naleziště jsou v jižní Africe, na Sibiři, na Urale, v Austrálii, v Kanadě, v ČR v Jílovém u Prahy

, v Roudném v okrese Benešov, na Slovensku u Kremnice. Získává se například rýžováním

a průmyslově tzv. kyanidovým pochodem, který je založen na tom, že kyanidy

výrazně snižují redoxní potenciál zlata. Proto zlato z rozemleté rudy snadno přechází účinkem vzdušného kyslíku do roztoku kyanidů. Z kyanidového roztoku se potom zlato sráží přídavkem zinku

. Je velmi odolné vůči chemikáliím, reaguje pouze s lučavkou královskou

a kyanidy (za přítomnosti kyslíku

). Zlato se používá například k výrobě šperků, pozlacování předmětů, v zubním lékařství, na chemické kelímky a jako měnové zlato, popřípadě státní zlatý poklad. Ve sloučeninách má zlato oxidační číslo I a III. Mezi významné sloučeniny zlata patří například: hydroxid zlatitý, Au(OH)₃, je amfoterní

sloučenina, kyselina tetrachlorozlatitá

, H[AuCl₄] se používá při galvanickém

pozlacování a pro fotografické tónování. Ryzost zlata se udává buď v 1000/1000, nebo v karátech (24/24). Nejryzejší je zlato dukátové – 986/1000, dále zlato mincovní – 750/1000, zlato klenotnické – 585/1000 a nejběžnější zlato čtrnáctikarátové. Hmotnost zlata se udává v tzv. trojských uncích

, jedna trojská unce se rovná 31,1034807 g. Zlato je všeobecně uznávaným mezinárodním platebním prostředkem a důležitou složkou mezinárodní likvidity (zlaté rezervy

).