kovy

Chemické prvky

Velká skupina chemických prvků společných charakteristických vlastností. Z významných vlastností vyniká především dobrá elektrická a tepelná vodivost (i za normálního stavu), dobrá tvárnost, houževnatost, silný lesk, přechod ohřevem do kapalného stavu a slévatelnost. Z hlediska chemického jsou to látky s vysokým koordinačním číslem, nejčastěji 8 a 12, a nízkou ionizační energií. Počet jejich valenčních elektronů je daleko menší než počet valenčních orbitalů, což umožňuje v krystalové mřížce jejich extrémní rozprostření (delokalizaci) a tudíž i velkou pohyblivost (volný elektron). Ke kovům patří většina prvků hlavních podskupin v levé polovině periodické soustavy a prvky vedlejších podskupin. Atomy kovů odštěpují snadno valenční elektrony a přecházejí v kladně nabité ionty (kationty), relativně snadno se slučují s nekovovými prvky. Kovy neželezné se dělí na obecné (měď, olovo, zinek, cín, rtuti, kovy drahé (zlato, stříbro, platina ) a kovy vzácné (beryllium, cesium ). Podle hustoty se kovy dělí na těžké (olovo, rtuti) a lehké (hliník, hořčík, titan ), podle teplota tání na kovy o vysoké teplotě tání (molybden, wolfram, tantal, niob ), kovy nízkotavitelné (cín, olovo, bismut ) a kovy tekuté za běžných teplot (rtuti). Kovy se vyrábějí převážně z rud. Zkouškami se zjišťují jejich a) vlastnosti mechanické, například pevnost, mez kluzu a lomová houževnatost, tvrdost, únavová pevnost (při zatížení statickém, dynamickém i opakovaném), exponent zpevnění ap.; b) vlastnosti technologické, tj. vhodnost materiálu pro určité použití; c) vlastnosti fyzikální – magnetičnost, elektrická vodivost; d) vlastnosti chemické, například chemické složení příměsí kovů a jejich odolnost proti korozi.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: alkylhalogenidy, antimon, antimonidy, deformační potenciál, hutnictví, krystalizace kovů, lanthanoidy, poruchy v krystalu, selenidy, svařování výbuchem, thallium.