sklo

Homogenní

, amorfní

a izotropní

látka, většinou průhledná, pevná a křehká, vzniklá obvykle ochlazováním z taveniny; je v metastabilním stavu

. Ve skelném stavu lze přidat velký počet látek, například síru

, selen

, oxid křemičitý

, oxid boritý

, sulfidy

, selenidy

, germaničitany, některé organické látky: například skla chalkogenidová na bázi prvků síry

, selenu

a telluru

jsou vhodná jako optické prvky zařízení pro infračervenou oblast. V užším smyslu se sklem rozumí sklo křemičitanové, které je důležitým současným materiálem. Jeho světová výroba dosahuje objemu čtvrtiny výroby železa. Základními surovinami běžného skla jsou křemičitý písek

, soda

, potaš

, vápenec

. Nejčastěji obsahuje 65–78 % oxidu křemičitého (může být částečně nahrazen oxidem boritým

, fosforečným

, hlinitým

), 12–20 % oxidů alkalických kovů (sodíku, draslíku) a 6–14 % oxidu vápenatého

(může být částečně nahrazen oxidem hořečnatým

, barnatým

, olovnatým

). Barevná skla se získávají přídavkem například oxidů některých kovů, sulfidů

. Jiný druh zbarvení je způsoben submikroskopickými částicemi sulfoselenidu kadmia, zlata

, mědi

(tzv. rubíny) a stříbra

. Suroviny se mísí na tzv. sklářský kmen, který se taví na sklovinu

v pecích. Po vyčeření se sklovina ochladí na pracovní teplotu a pak se tvaruje ručně sklářskou píšťalou, převážně však strojně, lisováním, foukáním, tažením nebo litím a válcováním. Výrobky se v chladicí peci zvolna chladí. Výroba téměř všech druhů skla je mechanizovaná, popřípadě automatizovaná. Vlastnosti skla, rozhodující pro jeho praktické použití, záleží na složení a mění se v širokých mezích. Nejběžnějšími druhy jsou skla obalová a tabulová. Důležitá jsou skla technická pro stavebnictví (okna, prosvětlovací stěny, obkládačky, pěnové sklo a skleněná vlákna), pro chemii a potravinářský průmysl (potrubí, nádoby, vláknité izolace), sklo chemické (laboratorní), skla užitková (sklenice, nádobí, lustry), skla optická (skla korunová, tj. draselno-vápenatá, skla flintová, tj. draselno-olovnatá, čočky, hranoly, brýlová skla, filtry) a další speciální skla, například skla zatavová pro elektrotechnický průmysl, skla pro bižutérii, skla fotochromní, skla chránící před škodlivým zářením rentgenovým a neutronovým, bezpečnostní (kalená, lepená), například pro automobily.