Slunce

Astrofyzika / Sluneční soustava

Ústřední těleso Sluneční soustavy, kterou ovládá svou gravitací a dodává jí naprostou většinu energie. Slunce je součástí Galaxie zvané též Mléčná dráha, od jejíhož středu je vzdáleno asi 8 200 parseků a obíhá jej rychlostí 220 km·s^-1 (1 oběh za 230 milionů roků). Průměr Slunce je 1,4 milionu km, průměrná hustota 1 410 kg·m^-3 (ve středu 100 000 kg·m^-3). Průměrná doba siderické rotace je 25,4 dne. Povrchová teplota je asi 5 700 K, směrem ke středu stoupá až na 13 milionů K. Za těchto podmínek probíhají termonukleární reakce, při nichž 1 kg vodíku shoří na 0,993 kg helia a uvolní se energie asi 6,3·10¹⁴ J. Celkem Slunce vyzařuje asi 3,9·10²⁶ W. Patří mezi průměrné hvězdy (absolutní vizuální velikost 4,77, zdánlivá -26,8). Množství slunečního záření, které dopadá na atmosféru Země, udává sluneční konstanta. Závisí též na sklonu Země k paprskům (nejvíce záření dopadá do oblasti rovníku, nejméně do polárních oblastí), což určuje podnebí Země. Ve vysoké atmosféře dochází při pohlcování záření k ionizaci atomů a molekul a ke vzniku ionosféry. Celkem Země zachytí asi miliardtinu slunečního záření, což stačí k udržení života. Přímému pozorování je dostupná pouze vnější část Slunce zvaná atmosféra, skládající se z fotosféry, chromosféry a koróny.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 11. 2023
Autor: -red-

Odkazující hesla: aberace, aktivní radioastronomie, Anders Jöns Ångström, Andromeda, Antares, apex Slunce, apex Země, Arktur, Asterion, atmosférické slapy, Betelgeuze, Bishopův prsten, Capella, černá díra, černý trpaslík, červánky, chromosféra, denní paralaxa, Dirakova-Jordanova kosmologie, dmutí moře, družice, efemeridová astronomie, ekliptika, elongace, eruptivní protuberance, fázový úhel, fiktivní střední Slunce, Galaxie, geomagnetické variace, Gouldův pás, Halleyova kometa, heliocentrická dráha, Henry Norris Russell, Hertzsprungův-Russellův diagram, horní kulminace, horoskop, hvězda, hvězdná atmosféra, Icarus, intramerkuriální planeta, ionosférická bouře, jarní bod, Jeansova teorie, Jitřenka, Kapteynova hvězda, Keplerovy zákony, klidné Slunce, kometa, kontakt, koronograf, kosmické rychlosti, kosmické záření Slunce, kosmický šum, kosmogonie, letní slunovrat, m, Magalhãesova oblaka, magnetické pole Slunce, menotaxe, meteorický roj, Mléčná dráha, nerovnost v pohybu Měsíce, neutronová hvězda, nimbostratus, noc, oběh, oceánické slapy, odsluní, Olbersovo paradoxon, OSO, ozon, paralaxa, parsek, pasivní radioastronomie, Patroklos, pericentrum, periodická kometa, planetární kosmogonie, planetární meteorit, planetky, planety, polární záře, Praslunce, pravá anomálie, přílivové vlny, protuberance, Proxima Centauri, prstencové zatmění, pyranometr, radiové Slunce, radiový spektrogram, roční nerovnost, roční období, roční paralaxa, rovina ekliptiky, rušící těleso, Schwarzschildův poloměr, sezónní akumulace tepla, skočný příliv, Skylab, slapy, sluneční atmosféra, sluneční disk, sluneční energie, sluneční příliv, sluneční skvrny, Sluneční soustava, sluneční svit, sluneční svit, souhvězdí, spektrální klasifikace hvězd, spektroheliograf, Staroměstský orloj, subsolární bod, svítivost, tlak záření, Toliman, třídy svítivosti, Trójané, Trombův-Meinelův koncentrátor, Večernice, veleobr, vnitřní planeta, vysoká atmosféra, vzdálenost perihelu, záblesk, západ hvězdy, zatmění Slunce, zdánlivý pohyb, Země, zemská osa, zvěrokruh.