slapy

Poruchy tíhového pole Země

vyvolané přitažlivostí Měsíce

a Slunce

. Vzájemné postavení těchto těles se periodicky mění a vyvolává i periodické změny tíhového pole v okolí Země. Maximální změna tíhového zrychlení vyvolaná Měsícem (Sluncem) je 1,165·10^-6 (7,6·10^-7) m·s^-2, maximální tížnicová odchylka vyvolaná Měsícem (Sluncem) je 0,017“ (0,008“). Měnící se tíhové pole Země působí i periodické deformace zemského tělesa, slapy zemské kůry. Maximální zdvih nastává v místech, kde spojnice Měsíce (Slunce) a středu Země protíná zemský povrch. V místech vzdálených o 90° je maximální pokles. Převýšení, resp. pokles obíhají proto Zemi dvakrát během měsíčního (slunečního) dne a oba účinky se skládají. Tížnicové odchylky působené slapy zemské kůry se měří horizontálními kyvadly, změny tíhového zrychlení citlivými gravimetry. Výrazněji působí slapy na vodní hladiny moří a oceánů, kde je amplituda výchylek zvětšována rezonancí při pohybu vodních mas a jejich hromaděním zejména v šelfových oblastech (viz též příliv

, odliv

). Rovněž v atmosféře jsou pozorovány tzv. slapy atmosféry, projevující se periodickým kolísáním tlaku vzduchu.