tellur
Chemické prvky
[Latina], tellurium, Te, chemický prvek VI. A skupiny periodické soustavy, patří mezi chalkogeny, protonové číslo 52, relativní atomová hmotnost 127,60. Teplota tání je 452 °C, teplota varu 1390 °C, hustota 6272 kg/m3. Tellur byl objeven roku 1782. Je to stříbrobílý lesklý, křehký kov. V přírodě se vyskytuje jako znečištěnina v sirníkových rudách kovů. Získává se například z kalů po výrobě mědi. Při zahřívání na vzduchu shoří na oxid telluričitý TeO2. Slučuje se přímo s halogeny a s četnými kovy i nekovy. Snadno reaguje se sírou, netvoří však sloučeniny, ale roztoky, ze kterých krystalizací vznikají směsné krystaly. S vodíkem se přímo neslučuje. Je rozpustný za horka v koncentrované kyselině sírové nebo dusičné a v roztocích alkalických hydroxidů. Používá např. jako přísada do slitin, k barvení skla a keramiky, při výrobě polovodičů. Ve sloučeninách má tellur oxidační číslo -II, II, IV a VI. Významnými sloučeninami telluru jsou například: oxid telluričitý TeO2 – bezbarvá, ve vodě nerozpustná krystalická látka, oxid tellurový TeO3 – oranžová látka.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
13. 8. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: Franz Joseph Müller, sklo, thallium.
