selen
Chemické prvky
[Selén, řečtina], selenium, Se, chemický prvek VI.A skupiny periodické soustavy (patří mezi chalkogeny), protonové číslo 34, relativní atomová hmotnost 78,96. Teplota tání je 217 °C, teplota varu 685 °C, hustota 4400 kg/m3. Selen byl objeven roku 1817. V přírodě se vyskytuje jako znečištěnina v sirníkových rudách kovů. Získává se z poletavých prachů při pražení sulfidů a z kalů olověných komor při výrobě kyseliny sírové. Základní alotropickou modifikací je šesterečný, tzv. šedý selen, který má kovový vzhled. Jeho elektrickou vodivost potmě nelze srovnat s vodivostí pravých kovů, jeví ale zřetelnou fotovodivost. Používá se například ve fotočláncích, v usměrňovačích elektrického proudu, k barvení skla na růžové, červené a žlutočervené odstíny. Ve sloučeninách má oxidační číslo -II, II, IV, VI. Významnými sloučeninami selenu jsou například: oxid seleničitý SeO2, oxid selenový SeO3, kyselina seleničitá H2SeO3, kyselina selenová H2SeO4.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
13. 8. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: nutriční svalová dystrofie, oxid seleničitý, selenidy, sklo, thallium.
