Sicílie
Ostrovy
Italsky Sicilia – největší ostrov ve Středozemním moři jižně od Apeninského poloostrova, 25426 km2. Spolu s okolními ostrovy (25708 km2, 5,05 milionů obyvatel v roce 1984) tvoří kraj v jižní Itálii, krajské město Palermo. Od evropské pevniny je Sicílie oddělena Mesinským průlivem, od Afriky Tuniským průlivem. Hornaté vnitrozemí s činnou sopkou Etnou (3269 m n.m.), při pobřeží nížiny. Subtropické podnebí se středomořskou vegetací. Pěstuje se vinná réva, citrusy olivy, bavlník, pšenice, ječmen. Chov ovcí, rybolov. Průmysl těžební (ropa, zemní plyn, síra, sádrovec, mramor), potravinářský, loďařský, chemický, textilní. Přímořské lázně, architektonické památky. Turistický ruch. – Původní obyvatelé Sicílie byli Elymové, Sikanové a Sikelové. V 11. století př.n.l. začala foinická a v 8. století řecká kolonizace, 480 př.n.l. získali na Sicílii hegemonii Syrakusy vítězstvím nad Kartágem. Za 1. punské války ovládli Sicílii Římané. V období římské říše postupný úpadek Sicílie. Roku 440 n.l. byla Sicílie dobyta Vandaly, roku 493 Ostrogóty, v roce 535 Byzancí, v 9. století Araby. Za arabského panství nastal ekonomický a kulturní rozkvět. V letech 1060–1091 dobyli Sicílii s podporou papeže (jako papežské léno Roberta Guiscarda) Normani pod vedením Rogera I. Za Rogera II. sjednoceny normanské výboje na Sicílii a v jižní Itálii do království sicilského, které 1194 zdědili Štaufové. V době vlády Normanů a štaufské dynastie nový rozkvět Sicílie. V roce 1263 království uděleno jako papežské léno Karlu I. z Anjou, který je za pomoci francouzských rytířů dobyl 1266 (bitva u Beneventa). Příchod francouzských feudálů vyvolal roku 1282 lidové povstání na Sicílii (sicilské nešpory), toho využil Petr III. Aragonský k ovládnutí ostrova (Anjouovci se udrželi v Neapolsku). V období 1282–1410 byla Sicílie pod vládou aragonské dynastie, pak v personální unii s Aragonií a od roku 1516 se Španělskem až do roku 1713 (zároveň v unií s Neapolskem 1442–1458 a 1504–1713). Roku 1713 připadla savojským vévodům, v roce 1717 se ji znovu pokusili dobýt Španělé (Filip V.). V roce 1718 ji získali rakouští Habsburkové (fakticky až v roce 1720). Roku 1735 byla odstoupena sekundogenituře španělských Bourbonů. Za napoleonských válek pod ochranou britského loďstva. 1816–61 součást Král. obojí S. s hl. městem Neapolí. V letech 1820–1821, 1837 a 1848–1849 povstání proti neapolské vládě, v roce 1860 byla Sicílie osvobozena G. Garibaldim, od roku 1861 je součástí Itálie. – Ve dnech 10.7.–17.8.1943 byl ostrov dobyt americkými a britskými jednotkami. V roce 1947 získala Sicílie autonomní statut.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
16. 3. 2004
Autor: -red-
Odkazující hesla: Cefalú, Etna, Fátimovci, foinická kolonizace, foinické výtvarné umění, Gela, Giuseppe Tornatore, invaze do Itálie, italské výtvarné umění, Jakub II., Kapetovci, Kartágo, kastilské království, Messina, ostrogótské království, Pantelleria, Passero, Petr IV. Aragonský, punské války, románské výtvarné umění, Sidón, Středozemní moře, Taormina, tofet.