kastilské království

Místa a oblasti

Země koruny kastilské – středověký stát na Pyrenejském poloostrově, jehož spojením s Aragonským královstvím vzniklo Španělsko. Kastilské království bylo vytvořeno v průběhu reconquisty. Původně (8. století) pohraniční hrabství Kastilie (název podle hradů, castillos), které bylo součástí království Asturie (Leónu). Osamostatnilo se v 10. století za hraběte Fernána Gonzálese. Rozšiřovalo své území v bojích s Maury a na úkor křesťanských sousedů. Roku 1028 je zdědil navarrský král Sancho III. Veliký, jehož syn Ferdinand I. Veliký se roku 1035 prohlásil za kastilského krále. Hlavní město byl Burgos, od roku 1085 Toledo. V letech 1037–1065, 1072–1157 a trvale od roku 1230 bylo kastilské království spojeno s královstvím leónským, které zahrnovalo též Asturii a Galicii. Králové Kastilie usilovali o hegemonii nad všemi zeměmi na Pyrenejském poloostrově (titul císaře Hispánie). Významnými organizátory bojů s muslimy a dosídlování dobytých území byly calatravský a alcantarský řád. Hospodářský rozkvět kastilského království od doby Alfonse VI. Expanze Kastilie byla dočasně zastavena vítězstvím Almorávidů roku 1086 u al-Zalláqy. Po dočasné unii s Aragonií za vlády královny Urraky nastoupila Alfonsem VII. burgundská dynastie. Kastilané byli poraženi Almohady roku 1195 u Alarcos, ale zvítězili ve spojení s vojsky dalších křesťanských států poloostrova roku 1212 u Navas de Tolosa, roku 1236 pak připojili ke kastilskému království Córdobu, roku 1243 Murcii, roku 1248 Sevillu. Od doby Alfonse VIII. kastilské království v popředí evropské vědy (toledské překladatelské školy – ovlivnění arabskou a antickou vědou), roku 1219 zahájila činnost univerzita v Salamance. Vnitřní moc panovníků byla omezena kortesy (poprvé svolány roku 1188). Kulturní rozkvět pokračoval za Alfonse X. Moudrého, kdy se také projevily první snahy o expanzi mimo Pyrenejský poloostrov (nároky na Sicílii). Od doby Alfonse XI. upevňování panovnické moci. Základy ekonomiky státu se stal chov ovcí (viz také Mesta) a vývoz vlny na evropské trhy. V letech 1365–1369 boj mezi Petrem I. a Jindřichem II. z Trastamary o kastilskou korunu, který byl součástí stoleté války mezi Anglií a Francií. S podporou Francie získala vládu trastamarská dynastie, která též nastoupila vedlejší větví v Aragonii. Od té doby nové snahy o spojení křesťanských zemí na poloostrově, Jan I. se jako manžel Beatrize neúspěšně snažil získat Portugalsko (1385), unii s Portugalskem podporoval dále Jindřich IV. Jeho sestra Isabela I. uzavřela za podpory větší části kastilské šlechty roku 1469 sňatek s králem Aragonie Ferdinandem II. Unií od roku 1479 a posilováním královského absolutismu byly vytvořeny předpoklady ke sjednocení Španělska. Roku 1492 byla ke Kastilii připojena Granada. Náboženský útisk Maurů, morisků a židů od doby Isabely I. oslaboval další hospodářský a duchovní vývoj země. Zdrojem nového bohatství státu se staly zámořské kolonie v Americe. Sňatkem Jany, dcery Ferdinanda II. a Isabely I., s Filipem Sličným nastoupila v kastilském království habsburská dynastie, která po smrti Ferdinanda I. roku 1504 zdědila i Aragonii, kastilské království bylo již trvale sjednoceno se zeměmi koruny aragonské.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 12. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Abbádovci, Aragonské království, grand, Sancho III. Veliký.