punské války

Boje mezi Římem a Kartágem o ovládnutí západního Středomoří ve 3.–2. století př. n. l. – V první punské válce, která se konala v letech 264–241 př. n. l., se bojovalo o hegemonii

nad Sicílií

. Římané zvítězili až po získání převahy na moři. Druhá punská válka, která probíhala v letech 218–201 př. n. l., začala konfliktem v Hispánii, když Hannibal

oblehl římské spojence – město Saguntum. V roce 218 překročil Hannibal Alpy, spojil se s odpůrci Říma v Itálii a porazil Římany roku 216 u Kana. Římskému vojevůdci Fabiovi Maximovi se podařilo vyčkávací taktikou Hannibala v Itálii izolovat. Římané mezitím vyřadili z boje Filipa V., zvítězili v Hispánii, porazili Hasdrubala a vylodili se u Kartága. Hannibal byl z Itálie odvolán a v rozhodující bitvě v roce 202 př. n. l. u Zamy ho porazil Scipio Africanus (Starší). Kartágo ztratilo Hispánii, ale udrželo si hospodářský význam. Třetí punskou válku, která probíhala v letech 149–146 př. n. l. vyvolal římský spojenec – Numidie. Římský vojevůdce Scipio Aemilianus Kartágo dobyl a srovnal se zemí.