Kartágo

Starověk

Punsky Kart Hadašt, řecky Karchédón – starověké město nedaleko dnešního města Tunisu. Založeno asi roku 814 př. n. l. foinickými kolonisty z Tyru, od 5. století př. n. l. hlavní město punské říše. Zpočátku se Kartágo zaměřovalo na tranzitní obchod, mělo styky s africkým vnitrozemím a s celým Středozemím, později se začala moc Kartága šířit ve vnitrozemí, kde se rozvíjelo intenzívní zemědělství Sféra jeho vlivu postupně zahrnula všechna foinická města v západní Středomoří, zároveň Kartágo upevňovalo své strategicko-hospodářské pozice na Sicílii, Sardinii a Korsice. Politické zřízení v Kartágu mělo oligarchický ráz, v čele státu stáli dva suffetové voleni na jeden rok, dále aristokratická rada a shromáždění lidu, jehož moc se omezovala pouze na volbu úředníků. V zahraniční politice se v Kartágu prolínaly dva směry: obchodní, usilující o další rozšíření moci v zámoří, a zemědělský, který představovali velcí pozemkoví vlastníci, jimž se jednalo zejména o posílení moci v severní Africe. Od konce 5. století př. n. l. nabyl převahy expanzívní směr zaměřený na zámořský obchod. Snahy Kartága o získání hegemonie ve Středomoří se v 1. polovině 3. století př. n. l. staly konkrétní hrozbou pro Řím. Rozpory mezi oběma mocnostmi vyústily nakonec ve válečný konflikt (punské války). Ztrátu Sicílie za 1. punské války kompenzovalo K. dobytím Hispánie až po řeku Iber (dnešní Ebro). Po 2. punské válce ztratilo Kartágo politický, ale podrželo si hospodářský a obchodní význam. Snahy o demokratizaci zřízení a nový hospodářský rozmach byly přerušeny 3. punskou válkou, na je jímž konci bylo roku 146 př. n. l. Kartágo dobyto, město bylo zbořeno a z kartaginského území byla vytvořena římská provincie Africa. O obnovu Kartága se neúspěšně pokusil Gaius Gracchus, který chtěl na jeho místě založit kolonii Iunonii, město bylo obnoveno za Caesara a obdrželo statut kolonie. Ve 3. století n.l. bylo třetím největším městem římské říše, střediskem obchodu a proslulo i jako středisko řečníků a právníků i křesťanských teologů. Roku 439 bylo dobyto Vandaly, v roce 533 Belisarem a roku 698 Araby, kteří město zničili. Z foinického období byly zachovány nekropole a tofet užívané od 8. století do roku 146 př. n. l. (stély, terakotové figurky, masky, amulety, sarkofágy s reliéfní výzdobou, urny), z římského období fragmenty veřejných budov (termy, divadlo, ódeion, amfiteátr, cirkus) a zejména mozaiky ze soukromých vil, z křesťanského období Justiniánova bazilika zvaná Damus el-Karita a další kostely zdobené převážně mozaikami. Carthago Nova, dnešní Cartagena, osada a válečná základna Kartága v Přední Hispanii, v okolí stříbrné doly. V roce 209 př. n. l. dobyta Římany.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 17. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: foinická kolonizace, foinické výtvarné umění, foiničtina, Hannibal, Hannón Veliký, kolonie, Korsika, Maurikios, pentera, Quintus Fabius Maximus Verrucosus, tofet, Tripolsko.