Michail Ivanovič Glinka

Biografie / Skladatelé

*1.6.1804 – †15.2.1857, ruský skladatel, zakladatel ruské hudby a praotec hudební národní školy. Pocházel ze šlechtického rodu, stal se žákem irského skladatele Johna Fielda a později pedagoga Siegfrieda W. Dehna. V letech 1830–1833 žil v Itálii, 1837–1839 zastával funkci kapelníka dvorní vokální kapely v Petrohradě, 1844–1847 pobýval ve Francii a Španělsku. Jeho nepříliš rozsáhlé dílo, tvořící syntézu prvků ruského folkloru a západoevropské hudby, má pro ruskou hudbu značný zakladatelský význam a stalo se vzorem skupině Mocná hrstka. Glinka je autorem dvou oper. První s názvem Ivan Susanin, která byla posléze z politických důvodů přejmenována na Život za cara, vytvořil typ národní ruské opery s historickým motivem, zatímco druhá nazvaná Ruslan a Ludmila je založena na fantastickém námětu a Glinka v ní použil mimořádně rozmanité kompoziční postupy. Vedle romansů, písní s účinnou dramatičností, zkomponoval Glinka řadu orchestrálních skladeb, z nichž nejhranější jsou dvě španělské předehry (Jota aragonese, Noc v Madridu), a konečně i scherzo Kamarinskaja vytvořené variační technikou, které je ukázkou virtuózní instrumentace. Glinka kromě toho skládal díla komorní (např. Patetické trio pro klarinet, fagot a klavír) a klavírní, scénickou hudbu aj. Glinkův vliv na ruskou hudbu byl trvalý.

Vytvořeno: 18. 2. 2001
Aktualizováno: 19. 4. 2016
Autor: -KJ-

Odkazující hesla: Alexander Nikolajevič Serov, Alexandr Sergejevič Dargomyžskij, Anatolij Konstantinovič Ljadov, Boris Vladimirovič Asafjev, Fjodor Ivanovič Šaljapin, Milij Alexejevič Balakirev, Mocná hrstka, píseň, Pjotr Iljič Čajkovskij, ruská hudba, španělská hudba, Vladimír Vasiljevič Stasov.